Davidia involucrata (syn. 'S.H.N.') 'SONOMA' davídie listenová

Sonoma je menší, zahradně přívětivá varianta davídie, která vás svou velikostí ze zahrady nevystěhuje, a přitom nabídne květy mnohem dříve a často i ve větším množství. Pravé květy jsou složené do malého, kulatého květenství nenápadných zelených kvítků s vínově červenými tyčinkami, kolem nichž visí velké, čistě bílé listeny. Objevují se v květnu, připomínají „kapesníky“ a dávají stromu jeho kouzlo i lidové jméno „kapesníkový strom“ v mnoha světových jazycích. A protože dvojice bílých listenů může působit i jako dvě zamilované hrdličky sedící naproti sobě, v angličtině se vžilo jméno dove tree – strom hrdliček. U Sonomy listeny často působí početněji a výrazněji než u divokého druhu, takže efekt „kapesníků“ je obzvlášť nápadný. Listy jsou široce vejčité až srdčité, s výrazným pilovitým okrajem, tmavě zelené, a na podzim se mnohé výpěstky zbarvují do sytých zlatavých, šarlatových až karmínově červených tónů, což stromu přidává další dekorativní hodnotu.

Růstově je Sonoma kompaktnější a pomalejší než její botanická forma z volné přírody, což z ní činí vhodnou volbu do menších zahrad nebo městských sadů, kde není prostor pro obří solitér. V nabídce prodejců se objevují různé údaje o velikosti; běžně se uvádí výška kolem 6 m a šířka přibližně 3 m, jinde se zmiňují i menší rozměry po deseti letech, například 4 × 3 m, ale díky relativně mladému věku této selekce ještě nebylo možné stanovit její konečnou dospělou velikost. Díky kompaktnějšímu habitu se Sonoma dobře uplatní tam, kde je prostor omezený, nebo jako výrazný solitér na menší ploše.

Sonoma má svůj původ v severní Kalifornii, kde ji objevila a uvedla školka Sonoma Horticultural Nursery; rodičovský strom byl údajně zhruba šedesátiletý a právě z něj vznikla tato raně kvetoucí forma. Hlavní zajímavostí je časnost, s jakou vstupuje do kvetení: roubované rostliny začínají kvést už po 2–3 letech, někdy i na velmi malých výpěstcích, což výrazně zvýšilo zájem pěstitelů i cenu sazenic. Odrůda se šíří především roubováním a řízkováním a dnes je dostupná téměř po celém světě, všude tam, kde má davídie vhodné podmínky k pěstování.

Davídie nemá ráda extrémy. V přírodě roste v horských smíšených lesích západní a jihozápadní Číny (zhruba 1100–2600 m n. m.), takže ideální je chráněné místo bez vysušujícího větru, s dostatkem světla – nejlépe plné slunce až polostín (v teplejších polohách ocení odpolední polostín). Půda by měla být hlubší, živná, humózní, stále mírně vlhká, ale propustná. Sucho v létě zmenšuje listy i listeny kolem květů, znemožňuje podzimní vybarvení a umí strom „zestárnout“ během jedné sezóny; naopak trvale zamokřená půda je vstupenka do problémů. Na pH půdy nezáleží, ale v kyselé zemi se ukázalo nejlepší podzimní probarvení. Mrazuvzdornost se uvádí nejčastěji do −23 °C, ale máme vyzkoušeno, že na chráněném stanovišti zvládne strom se zralým dřevem i dočasné výkyvy až do −27 °C, pokud nejsou holomrazy.

Poslední revize 04-05-2014; 17-01-2026