.jpg)
Euphorbia amygdaloides var. robbiae pryšec mandloňový
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Euphorbia
Rod pryšec (Euphorbia) patří do čeledi pryšcovité (Euphorbiaceae) a zahrnuje více než 2100 druhů bylin, keřů i stromů, čímž se řadí mezi nejpočetnější rody krytosemenných rostlin na světě. Jednotlivé druhy se mezi sebou mohou tak odlišovat, že byste jim na první pohled ani nepřisoudili stejný rod. Zatímco v tropické a subtropické Africe najdeme mohutné sukulentní druhy se ztlustlými stonky a trny, ve Středomoří převládají suchomilné keříky a polokeře a v mírném pásmu Evropy a Asie především bylinné trvalky a krátkověké druhy. Pryšce se vyskytují na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy, největší druhová rozmanitost je soustředěna v tropické a subtropické Africe, na Madagaskaru a v Americe, ale řada druhů zasahuje i do mírného pásma Evropy a Asie. Rod vědecky popsal Carl Linné v roce 1753 ve svém díle Species Plantarum, přičemž jméno zvolil na počest řeckého lékaře Euphorba, osobního lékaře numidského krále Juby II. (52 př. n. l.–23 n. l.), který používal některé pryšce v lékařství. Typickým znakem všech pryšců je zvláštní květenství zvané cyathium – miniaturní soubor samčích a samičích květů obklopený nápadnými listeny, který na první pohled působí jako jediný květ.
Mimochodem, věděli jste, že i vánoční hvězda (Euphorbia pulcherrima) je pryšec? V Mexiku ji znali už Aztékové pod jménem Cuetlaxochitl a používali její červené listeny k barvení látek i léčbě horeček, dnes je symbolem Vánoc po celém světě. Některé pryšce si dokonce hrají na kaktusy. Třeba Euphorbia trigona, známá jako africký mléčný strom, má vysoké, hranaté, trnité stonky, které by laik bez váhání zařadil mezi kaktusy, a v Africe se vysazovala kolem obydlí jako živý plot chránící před zlými duchy i zloději. Rozdíl je ale zásadní: kaktusy pocházejí výhradně z Ameriky a jejich trny jsou přeměněné listy, zatímco pryšce roní mléčnou šťávu a jejich trny vznikly z přeměněných větviček. Další kuriózní fešák je Euphorbia milii, původem z Madagaskaru. Na první pohled vypadá jako cokoli, jen ne pryšec, ale v křesťanské tradici se stal symbolem Kristovy trnové koruny, protože časem vytváří hustě trnité a pokroucené stonky. A zmínit musím i naši věrnou a bezúdržbovou pokojovku, pryšec běložilný (Euphorbia leuconeura), který se spolehlivě plevelí vystřelováním zralých semen do prostoru – a kde narazí na zeminu, tam hned stvoří potomka.
Pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) pochází z velké části Evropy, zasahuje do západní Asie i severní Afriky a patří k nejvíce lesním druhům celého rodu. Přirozeně osidluje světlé listnaté lesy, křovinaté stráně, lesní lemy i vápencové svahy, kde často vytváří rozsáhlejší porosty. Díky poměrně pravidelnému kladu větví a listů podél nich je jeho vzhled nápadně upravený. V zahradách tak nabídne jiný druh estetiky nejen díky tvaru celé rostliny, ale i díky listům, jejichž tvar dal druhu jméno amygdaloides = podobný mandloni. Právě tento druh se stal výchozím materiálem pro řadu moderních zahradních kultivarů s tmavě purpurovými listy, takže jej dnes mnoho zahrádkářů pěstuje, aniž by tušili, že jejich oblíbené odrůdy mají původ v nenápadné rostlině evropského lesního podrostu.
Ten, kdo poddruh robbiae kdysi botanicky přiřadil k pryšci mandloňovitému, musel nejspíš předešlou noc hodně hýřit a nad ránem vidět ještě dost zamlženě. Protože tenhle unikát se svému druhu opravdu vymyká. Oproti běžnému pryšci mandloňovitému vytváří podstatně nižší porosty s nápadně svěže zelenými listy, které jsou navíc lesklé, což mezi otužilými pryšci není zrovna běžné. Také celková stavba rostliny je odlišná. Namísto pravidelně olistěných stonků typických pro původní druh vidíte především husté přízemní růžice, z nichž od dubna do května vystupují 40 až 60 cm vysoké květní stonky zakončené řídkými okolíky zářivě žlutozelených cyathií (květních úborů). Jejich dekorativní listeny si přitom uchovávají svou barvu často šest i více týdnů.
Pro mě je jeho nejsilnější stránkou jednoznačně listová plocha, která dokáže napodobit choulostivé pittosporum nebo velkolisté choísie. V tomhle je robbiae takový malý podvodník. Vypadá jako něco, co by mělo žít na pobřeží Cornwallu, v Bretani nebo někde u Středozemního moře, ale přitom spokojeně sedí pod dubem ve středních Čechách a přežije zimu, kterou by pittosporum považovalo za osobní útok. A to přes svůj původ – robbiae totiž pochází ze severozápadního Turecka a jméno nese po Mary Anne Robbové, která jej na konci 19. století přivezla do Anglie v krabici na klobouk, odkud se následně rozšířil do zahrad po celé Evropě. A slovo „rozšířil“ je zde namístě i v doslovném smyslu. Pomocí podzemních oddenků se totiž postupně rozrůstá do souvislých porostů a patří k nemnoha stálezeleným trvalkám, které si dokážou poradit i se suchým stínem pod vzrostlými stromy.
Poddruh Robbiae nachází nejlepší uplatnění pod vzrostlými stromy, na severních stranách budov nebo ve stinných svazích. Pomocí podzemních oddenků se postupně rozrůstá do souvislých porostů a účinně potlačuje většinu plevelů, proto je vhodné dopřát mu dostatek prostoru. Po odkvětu lze květní stonky seříznout těsně nad zemí. Rostlina rychle vytvoří nové růžice a po zbytek roku zůstává atraktivní především díky své lesklé stálezelené listové ploše. Pokud znáte pachysandru neboli tlustonitník, robbiae si můžete představit jako její robustnější variantu s většími listy a okázalejším jarním kvetením.
Poslední revize 13-11-2026
Pryšec mandloňovitý a často i jeho hybridy nejsou typickou suchomilnou vegetací středomořských skal. Přestože dobře snášejí letní vedra, prospívají nejlépe v půdách, které si dokážou uchovat určitou vlhkost. Tomu odpovídá i jejich velká obliba ve Velké Británii, kde díky vysoké vzdušné vlhkosti rostou doslova jako z vody. U nás bude tento pryšec vděčný za středně vlhkou, ale výborně odvodněnou půdu jakékoli reakce. Drenáž je nutná, protože v trvale podmáčených stanovištích trpí na půdní houbové choroby, zejména fusariózy. Mladé a čerstvě vysazené rostliny udržujte několik měsíců lehce vlhké, ale častější zálivku, než jakou poskytne běžný déšť, později vyžadovat nebudou, zvláště pokud je zamulčujete. Hnojení před začátkem kvetení a na konci léta je užitečné, nikoli však nezbytné. Po odkvětu je vhodné odstranit celé květní stonky až u země, čímž si rostlina zachová kompaktní a upravený vzhled a podpoří tvorbu nových listových růžic. Pro pěstování ve venkovních nádobách se příliš nehodí, protože nesnáší prudké výkyvy teplot a půdní vlhkosti. Mrazuvzdornost se pohybuje kolem -25 °C.
Veškeré zboží si můžete vyzvednout osobně v prodejně, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KURÝREM / AUTEM. Zde je ceník přepravného. Dodáváme i na Slovensko.
Položky označené KURÝREM lze zabalit do krabice a odeslat kurýrem, nebo v případě větší objednávky je odeslat naší dopravou, pokud by balíková služba přesáhla cenu dodání naším vozem. Více o dopravě zde.
Nevíte si rady s objednávkou? Zkuste informace jak objednávat.
Nezáleží na tom, ve které prodejně se rostlina právě nachází. Pokud si ji předem objednáte, připravíme vám ji tam, kde si ji přejete vyzvednout.
Chcete využít slevy pro objednávky listopad / únor? Více informací zde.
- STANDARD - Rostliny této kategorie jsou 1.jakosti s hustotou větví a celkovou šířkou přiměřenou věku a způsobu pěstování v kontejnerech.
- DE LUXE - Do této kategorie patří speciálně vybrané kusy, které na svůj věk a výšku mají velmi husté větvení a celkový luxusní vzhled, zpravidla díky pravidelnému stříhání nebo jiné speciální péči.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou již velmi rozrostlé a věkově zralé se solitérním vzezřením.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejně kvalitní jako naše běžná standard kvalita, ale jsou mladší a tím pádem menší a levnější.
- KEŘ - dřevina, která houstne zejména větvemi rostoucími od země.
- STROM - kmenová dřevina s korunou, kdy kmen má výšku 190-210 cm, není-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodní velikost se u stromů považuje obvod kmene ve výšce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenová dřevina s nižším kmenem než má strom, výška kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAVĚTVENÝ OD ZEMĚ - znamená dřevinu, která neroste jako klasický keř, ale má kmen a větve se objevují již od země a pokračují vzhůru podél kmene.
- u TRAV a TRVALEK se většinou uvádí průměr květináče nebo průměr trsu, čímž se odkazuje na hustota trsu.
