Heuchera 'ELECTRA' dlužicha
Heuchera
Dlužichy jsou nenáročné, zato velmi nápadné trvalky, které si získaly oblibu díky svým krásným listům a drobným květům, někdy i v bohatých květenstvích. Vytvářejí husté trsy s listy, jejichž barevná škála je dechberoucí. Botanický rod Heuchera dostal jméno podle Johanna Heinricha von Heuchera (1677–1746), německého lékaře a profesora. Zahrnuje kolem čtyř desítek druhů vytrvalých rostlin převážně ze Severní Ameriky, s výjimkou druhu H. sichotensis z ruského Dálného východu. Do Evropy se dostal v 18. století. Jejich přesné roztřídění do druhů bývá trochu oříšek, protože rostliny se i v přírodě mezi sebou často kříží a květy významně mění tvar, jak rostlina dozrává. Není proto divu, že se jejich šlechtěním zabývá tolik šlechtitelů, protože je jednoduše fascinující si s jejich proměnlivým genofondem „hrát“ a nadšeně čekat, co nového se na konci pokusu objeví 😊.
Americká trvalková školka Terra Nova® Nurseries se díky šikovné ruce a odhadu jejich šlechtitelky Janet Egger stala za léta své existence synonymem pro heuchery. Na svém kontě jich mají již opravdu mnoho, jedna hezčí než druhá. A když už by se mohlo zdát, že není s čím novým přijít na trh, roku 2017 představuje svou sérii s názvem NORTHERN EXPOSURE™, jež v sobě snoubí úspěch kanadských kvetoucích dlužich z výzkumné stanice Modern Research v Manitobě a Janetino šlechtění druhu h.richardsonii s atraktivně laločnatými listy podobnými pelargoniím. Nejenže se podařilo vyšlechtit rostliny krásné, ale prohloubila se i jejich mrazuvzdornost až do -40 °C (ne že bychom to zrovna u nás potřebovali, ale pro nejchladnější země Evropy to jistě úspěch je) a rovněž odolnost rzi.
Dokážete si vybavit nějaký animák, kde se postavička doktne elektřiny a objeví se namalované jiskření? Podobně elektrizujícím způsobem vypadá žilnatina této výjimečné dlužichy pojmenované trefně Electra. Nelze si nevšimnout těch výrazně červených žilek, jež protkávají světle žlutozelený list až k samému okraji. Zjara jsou více do žluté a brčálové, v létě svěže zelené a na podzim nabírají lososové odstíny, jako by se koncem léta opalovaly. Listy jsou dlanité se zaoblenými okraji.
Drobné, bílé kvítky jsou uspořádané v pěkných vrcholových latách na rovných stoncích o výšce pouze asi 30 cm od začátku léta. Roste bujně do pěkného, polehavého trsu. Odrůdu vyšlechtila Janet Egger z americké školky Terra Nova® Nurseries ve státě Oregon, patent č. PP21856 vyšel v roce 2009.
Dlužichy jsou nenáročné trvalky, spíše půdopokryvného rázu. Nejraději mají lehce přistíněná stanoviště a rovnoměrně vlhkou zem, která by měla být dostatečně živná – na pH půdy nezáleží. Ale s občasnou zálivkou snesou i plné slunce vyjma světlolistých odrůd, nejsou-li na slunce výslovně určené. Dají se pěstovat i ve stínu, kde budou jejich barvy méně výrazné. Na jaře odřežte všechny listy a nechte ji celou opětovně narašit pěknými, novými listy. Mrazuvzdorné jsou do cca -34°C a lze je pěstovat i ve venkovních kontejnerech.
Poslední revize 03-01-2019
