Iberis 'MASTERPIECE'™ iberka vždyzelená
Iberis
Rod Iberis patří do čeledi brukvovitých a tvoří jej asi třicítka příbuzných druhů, které spojuje jasné dědictví středomořských kamenitých svahů a společné znaky: čtyřčetné květy, suché šešulky a sklon k nízkému, plošnému růstu. Přesto mezi nimi najdeme výrazné rozdíly, například asi nejznámější Iberis sempervirens je typická stálezelená polštářovitá skalnička, která na jaře vytváří souvislé bílé koberce; Iberis saxatilis je skalní, ještě nižší forma pevněji přiléhající ke kamenům a ideální do štěrkových partií; Iberis umbellata, často pěstovaná jako letnička, má vzpřímenější lodyhy a pestřejší barevné odstíny květů; Iberis amara, známá jako hořká iberka, je jednoletá nebo dvouletá a biologicky zajímavá asymetrií korunních lístků (dva jsou výrazně větší), což je rys často využívaný v genetických studiích; a několik lokálních endemitů (např. druhy v horských enklávách) je přizpůsobeno velmi specifickým substrátům. Všechny spojuje preference slunce, propustné, často vápenité půdy a schopnost tvořit husté porosty, které v přírodě často odolávají zvěři díky hořkým a štiplavým sekundárním látkám typickým pro brukvovité. Naopak v první polovině jara, díky významnému množství nektaru ve květech, slouží jako bohatá pastva pro mnoho opylovačů. Rod Iberis byl formálně ustaven Carlem Linnéem (1707–1778) v díle Species Plantarum (1753), ale samotné jméno převzal z latinského výrazu Iberie pro Pyrenejský poloostrov. V češtině se dříve iberka nazývala štěničníkem, ale nově se štěničník používá jen pro rod Bifora.
Masterpiece™ je stálezelená iberka pevného, vzpřímeného habitu, takže už jen stěží lze mluvit o půdopokryvném druhu. Její 20-25 cm vysoké stonky vypadají, jako kdybyste nařezali bílé květiny a pravidelně je naaranžovali do vázy. Květy jsou největší, jaké jsme kdy na iberce viděli. Celé květenství připomíná talíře, dosahuje až 6 cm v průměru a je složené ze sněhově bílých květů, jež ke konci kvetení lehce zrůžoví. Po hlavní vlně kvetení doporučujeme vršky ostříhat a rostlina pokvete dál z postranních výhonů – dle slov šlechtitele až do srpna. Možná bude dobré jí pomoci i občasným hnojením. Listy jsou středně zelené, spíše matné, 4-5 cm dlouhé, oválně kopinaté. Masterpiece™ znamená mistrovské dílo a tím tato iberka také je. Je dalším počinem anglického šlechtitele Rodney W.Richardse z Herefordu a byla patentována v roce 2011 pod č. PP22,280.
Nároky a péče jsou u iberky přímočaré. Vyžaduje plné slunce, jinak kvete méně a polštář se může rozvolňovat. Půda musí být dobře propustná, ideálně štěrkovitá nebo písčitá, protože trvalé vlhko je pro iberky nejčastější příčinou úhynu. Zalévat je potřeba jen při výsadbě a několik týdnů po ní, aby zakořenila, a v delších obdobích sucha. Hnojení není nutné, naopak příliš výživná půda vede k bujnějšímu, ale méně kompaktnímu růstu. Stříhání je vhodné hned po odkvětu – jen lehké zakrácení, které udrží tvar a podpoří hustotu. Pěstování v nádobách je možné, pokud je nádoba mělká, široká a s velmi dobrou drenáží. Vítr jí nevadí, ale dlouhodobé zimní zamokření ano. Iberky jsou velmi mrazuvzdorné, zvládají až -34 °C, pokud nejsou v mokré půdě.
Poslední revize 20-05-2014.
