Home > Katalog > Liriope muscari 'VARIEGATA'
1191_1.jpeg
Ilustrační foto.
1191_2.jpeg 1191_3.jpeg 1191_4.jpeg

Liriope muscari 'VARIEGATA' liriope modřencové

vzrůst
nízký nebo půdopokryvný
běžná výška
0,2-0,3m
běžná šířka
0,3-0,5m
kategorie list
listnatý polo-opadavý
barva listů
+ kombinovaná: krémová a zelená
kategorie květ
nápadné květy
barva květů
fialová
doba kvetení
srpen-říjen
nároky na slunce
polostín a stín
nároky na půdu
jakákoli (od kyselá po zásaditou)
nároky na vlhkost půdy
suchá nebo vlhká ale s dobrou drenáží
USDA zóna (nejnižší)
5b   (do -27°C)
kód zimní ochrany
 
pro zóny 5+6
Kód zimní ochrany zóna 5+6
pro zónu 7
Kód zimní ochrany zóna 7
mykorhizní přípravek
zařazena do kategorií

Liriope

Rod Liriope je nejenom malý, ale i poměrně málo známý. Zahrnuje přibližně šest druhů rozšířených ve východní a jihovýchodní Asii, kde tvoří charakteristickou součást lesních podrostů od subtropických oblastí Číny až po mírné pásmo Japonska a Koreje. Botanicky jej popsal André Michaux (1746–1802) na konci 18. století, ale jeho taxonomická historie je plná přeskupování: dlouho se prolínal s rodem Ophiopogon, protože oba sdílejí podobné ekologické strategie i růstové formy, a teprve Liberty Hyde Bailey (1858–1954) jej roku 1929 správně stabilizoval na dnešní liriope. Historické prameny ukazují, že Liriope se v Asii pěstovalo už dávno před formálním botanickým popisem – jako rostlina, která sjednocovala okraje cest, vyplňovala prázdná místa mezi dřevinami a pomáhala udržet půdu na svazích, protože některé druhy Liriope tvoří oddenky, jež dokážou vytvořit rozsáhlé kolonie, a tak v přírodě fungují jako přirozený zámek proti erozi. Evropa zná druh až od 20. století právě díky Baileymu a jeho použití se nejprve omezovalo na nízkou a stálezelenou alternativu k okrasným travinám. 
 
Liriope muscari, liriope modřencové, popsal Joseph Decaisne (1807–1882) v roce 1867 pod jménem Ophiopogon muscari, a i zde trvalo přes 60 let, než jej Liberty Hyde Bailey přeřadil do rodu Liriope. Decaisne tehdy neudělal nic špatně – hranice mezi rody Ophiopogon a Liriope byly v polovině 19. století nejasné a oba rody sdílely téměř totožné morfologické znaky. Decaisne byl navíc jednou z největších autorit své doby: vedl pařížskou Jardin des Plantes, tehdy nejdůležitější botanickou instituci na světě, kde se soustřeďovaly sbírky z celého tehdy známého světa, probíhal výzkum, výměna herbářů i popisy nových druhů. Jeho práce pokrývala systematiku, anatomii i fyziologii rostlin a byla ceněná pro přesnost, takže není překvapivé, že Bailey při pozdějším přeřazení druhu vycházel právě z Decaisneho herbářového materiálu. Druh pochází z jihovýchodní Číny, Tchaj-wanu, Japonska a Koreje, kde roste v lesních údolích, na okrajích bambusových hájů a v místech, která člověk tradičně využívá. Jeho druhové jméno odkazuje na modřence, Muscari armeniacum, které známe jako neoddělitelnou součást jarních záhonů s cibulovinami, neboť klasovitá květenství jsou si dost podobná. Moderní zahradničení si rostliny cení jak pro jeho stálezelenost, tak i kvetení a nenáročnost na pěstování.

Popis rostliny

Variegata je velmi nápadná odrůda liriope. Má úzké, lesklé listy, jejich střed je tmavě zelený a okraje tučně panašované krémově žlutavou barvou. Vyrůstají vzpřímeně a lehce se sklánějí k zemi. Jsou poměrně pevné a netrpí na škůdce tak jako jiné trvalky. Od poloviny léta se začínají objevovat klasy levandulově fialových květů na tmavších stoncích, které jsou většinou nižší nebo stejně vysoké jako listy. Díky množství drobných květů na jednom stvolu vydrží kvést poměrně dlouho, přesto tvoří nové stvoly až do podzimu.

Poslední revize 12-10-2010.

Pěstební nároky a péče

Liriope modřencové vyžaduje polostín až stín a je velmi odolné suchu. V půdě, která umí udržet vláhu, ale nezůstává trvale mokrá, však bude vždy hezčí, i když běžná zahradní zemina s trochou humusu mu bohatě stačí. Máme vyzkoušeno, že v kyselých půdách roste o něco lépe a listy mají sytější zeleň, ale není to nezbytné – poroste téměř všude, jen možná o něco pomaleji. Jeho vysoká tolerance sucha se ukazuje prospěšná obzvlášť v novém tisíciletí, kdy srážek ubývá a starší druhy dávají najevo, že jim to nesvědčí. Liriope snáší i sušší místa pod a mezi stromy a městské záhony bez zálivky, kde si vystačí jen s tím, co zaprší. Naopak pokud zaléváte nebo máte závlahu, můžete jej pěstovat i na slunci. Hnojení nevyžaduje, ale na živiny reaguje rychle – silnějšími listy a mohutnějším kvetením. Listy se ponechávají přes zimu; pokud jsou po zimě unavené a nevzhledné, mohou se zjara ostříhat asi 5 cm nad zemí. Takový zásah není nutný každoročně – stačí jednou za pár let. Mrazuvzdornost sahá až k –29 °C, takže ve střední Evropě obvykle nepotřebuje žádnou zimní ochranu, pouze v prvním roce ocení lehký mulč. Lze jej pěstovat i ve venkovních nádobách s výbornou drenáží.

VELIKOSTI A CENY
MOMENTÁLNĚ NENÍ V PRODEJI
RYCHLÝ NÁHLED CEN A VELIKOSTÍ
MOMENTÁLNĚ NENÍ V PRODEJI
×
Produkt byl přidán do košíku