Prunus dulcis 'ROBIJN' mandloň obecná
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Prunus
Mandloň obecná (Prunus dulcis) patří k nejstarším kulturním dřevinám, které člověk pěstuje, a její historie sahá do jihozápadní Asie, Balkánu a patrně i severní Afriky. Archeologické nálezy dokazují, že mandle byly součástí jídelníčku už ve 3. tisíciletí př. n. l. Už Theofrastos, žák Aristotelův, ji ve 4. století př. n. l. popsal ve svém díle Historia Plantarum jako strom s rozdílem mezi sladkými a hořkými mandlemi a s původem v suchých krajích východního Středomoří. Plinius starší ji o několik století později zařadil do Naturalis Historia a věnoval jí samostatnou kapitolu, v níž uvádí její léčebné účinky, způsoby pěstování i tehdy známé odrůdy. V renesanci se mandloň objevuje v nejvýznamnějších evropských herbářích: Otto Brunfels ji vyobrazuje roku 1530, Leonhart Fuchs ji popisuje v roce 1542, Pietro Andrea Mattioli ji zahrnuje do svých komentářů k Dioskoridovi a Caspar Bauhin ji uvádí roku 1623 v Pinax Theatri Botanici pod jménem Amygdalus communis, přesto moderní pravidla stanovila správné jméno jako Prunus dulcis (Mill.), publikované roku 1967.
Mandloň byla od antiky obklopena symbolikou a kulturním významem. Hebrejské texty ji nazývají „stromem bdělosti“, protože kvete jako první ze všech dřevin. V řecké mytologii je spojena s příběhem o Fyllis (Φύλλις), thrácké princezny, která se zamilovala do Démofónta, syna athénského hrdiny Thesea. Ten po návratu z trojské války nedodržel slib, že se k ní brzy vrátí, a Fyllis na něj marně čekala tak dlouho, až ji žalem opustila síla a podle báje se proměnila v mandloň. Démofónt se nakonec vrátil, ale pozdě, a když s lítostí objal kmen, strom vykvetl. Od té doby je květ mandloní symbolem věrnosti. V Evropě byla mandloň ceněna nejen pro plody, ale především pro květ – už v 16. století se pěstovala v Británii jako okrasná dřevina, kde se tradičně roubovala na slivoň, protože na vlastních kořenech je méně odolná a náročnější na půdu. Přirozené lokality mandloně leží v suchých, kamenitých oblastech jihozápadní Asie – v Íránu, Afghánistánu, Zakavkazsku, Turecku a částech Levanty – odkud se její pěstování rozšířilo do celého Středomoří, kde vzniklo množství odrůd určených pro produkci ořechů. V okrasných zahradách se však pěstují spíše formy vybrané pro rané kvetení a jemnou barevnost. Staré zahradnické příručky doporučují vysazovat mandloň před tmavé pozadí, například před cesmínu nebo dub cesmínový, protože ne vždy je březnová obloha azurově modrá a proti chladné šedi ztrácí květ polovinu půvabu.
Mandloň má v české krajině překvapivě dlouhou a pozoruhodnou historii, o které se příliš neví. Nejznámější je volně přístupný mandloňový sad na pražském Petříně. Staré odrůdy, vysazované už v 19. století, zde prospívají díky teplému mikroklimatu jižních svahů, městskému tepelnému ostrovu a dobře odvodněné půdě. Petřínské mandloně se staly součástí pražské identity – na jaře sem lidé chodí obdivovat jejich květy a na konci léta sbírat plody, což je tradice, která nemá v českých městech obdoby. Tento samosběr je aktivita nejen povolená, ale přímo podporovaná správcem, Lesy hlavního města Prahy. Ještě výraznější stopu zanechala mandloň na Moravě. Hustopeče založily roku 1949 největší mandloňový sad ve střední Evropě, původně určený pro produkci jader, který se dnes znovu obnovuje a stal se symbolem místní krajiny. Mandloně rostou i na Pálavě, zejména kolem Mikulova, Klentnice a Pavlova, kde se pěstují už od 19. století díky teplému a suchému mikroklimatu, vápenitým půdám a jižním svahům. Jednotlivé historické výsadby se objevují také u mikulovského zámku a v zahradách pod Svatým kopečkem. Na rozdíl od Prahy není na Moravě samosběr organizovaný, ale v Hustopečích i na Pálavě je tradičně tolerovaný. Mandloň se tak stala přirozenou součástí moravské krajiny stejně samozřejmě jako meruňka či réva, a její přítomnost dokládá, že naše prostředí dokáže nabídnout podmínky i pro dřevinu, která je jinak spojována se Středomořím.
Odrůda mandloně Robijn vznikla v Nizozemsku a je lépe přizpůsobená středoevropskému klimatu. Je ceněná pro stabilní růst, dobrou odolnost a pravidelnou plodnost. Roste středně silně, vytváří rozložitou korunu a dosahuje výšky kolem čtyř metrů, tedy méně než druhová mandloň. Kvete koncem března až začátkem dubna, což je později než u středomořských odrůd, a tím se výrazně snižuje riziko poškození jarními mrazíky. Květy jsou bílé až narůžovělé, s jemně reflexními okraji, a mají typickou průsvitnost, která je pro mandloň charakteristická. Plody dozrávají koncem srpna až začátkem září, mají tvrdou skořápku a sladké, aromatické jádro bez hořkosti. Strom je samosprašný, ale vyšší násadu zajišťuje přítomnost jiných mandloní. ‘Robijn’ vytváří pravidelnou, světlou korunu, která podporuje tvorbu květních pupenů, a díky pozdějšímu kvetení je vhodnou volbou pro zahrady, které chtějí spojit okrasnou hodnotu mandloně s možností získat kvalitní sladké jádro. Pokud má teplé, chráněné místo, lehkou půdu a dostatek slunce, prospívá výborně a každoročně vytváří bohatý jarní oblak květů i pravidelnou úrodu sladkých jader.
Poslední revize: 29-06-2026
Mandloň může trpět na několik chorob typických pro peckoviny, zejména v chladných a vlhkých jarech. Nejčastějším problémem je monilióza, která napadá květy a mladé výhony; projevuje se zasycháním konců větví, které je nutné odstranit až do zdravého dřeva, ideálně v době plné vegetace (květen). V teplých létech se může objevit skvrnitost listů způsobená houbami rodu Cladosporium nebo Alternaria, ale u mandloní bývá mírná a řeší se vzdušnou korunou a omezením dusíku. Strom může trpět i na bakteriální rakovinu, zejména pokud je vysazen v těžké, studené půdě. Ze škůdců se občas objevují mšice na mladých letorostech, obaleči na plodech a v teplých oblastech svilušky. Řez mandloně je střídmý: kvete na loňském dřevě, takže silný jarní řez by odstranil většinu květů. U mladých stromů se provádí pouze tvarování, u dospělých lehký udržovací řez po odkvětu, zaměřený na odstranění suchých, nemocných nebo zahušťujících větví. Strom nesnáší hluboké zásahy, které vedou k tvorbě silných, neplodných výhonů.
Mandloň vyžaduje slunné stanoviště, lehkou půdu a dobrou drenáž. V prvních letech po výsadbě je vhodné chránit kmen proti mrazu a zajistit oporu, dokud strom nezesílí. Hnojení se provádí střídmě, ideálně kompostem nebo dobře rozloženým hnojem, nikdy ne vysokými dávkami dusíku, které podporují růst na úkor květů. Zálivka je nutná jen v prvních letech po výsadbě; dospělý strom je velmi tolerantní k suchu a nesnáší přemokření. V zimě je vhodné chránit roub jutou nebo rákosovou rohoží, zejména v prvních dvou letech. Mandloň je překvapivě dlouhověká oproti například meruňkám nebo broskvím (stejný rod): ve vhodných podmínkách se dožívá 40–60 let, někdy i více, ale její plodnost bývá nejvyšší mezi 10. a 25. rokem. Mrazuvzdornost se pohybuje kolem -23 °C.
Veškeré zboží si můžete vyzvednout osobně v prodejně, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KURÝREM / AUTEM. Zde je ceník přepravného. Dodáváme i na Slovensko.
Položky označené KURÝREM lze zabalit do krabice a odeslat kurýrem, nebo v případě větší objednávky je odeslat naší dopravou, pokud by balíková služba přesáhla cenu dodání naším vozem. Více o dopravě zde.
Nevíte si rady s objednávkou? Zkuste informace jak objednávat.
Nezáleží na tom, ve které prodejně se rostlina právě nachází. Pokud si ji předem objednáte, připravíme vám ji tam, kde si ji přejete vyzvednout.
Chcete využít slevy pro objednávky listopad / únor? Více informací zde.
- STANDARD - Rostliny této kategorie jsou 1.jakosti s hustotou větví a celkovou šířkou přiměřenou věku a způsobu pěstování v kontejnerech.
- DE LUXE - Do této kategorie patří speciálně vybrané kusy, které na svůj věk a výšku mají velmi husté větvení a celkový luxusní vzhled, zpravidla díky pravidelnému stříhání nebo jiné speciální péči.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou již velmi rozrostlé a věkově zralé se solitérním vzezřením.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejně kvalitní jako naše běžná standard kvalita, ale jsou mladší a tím pádem menší a levnější.
- KEŘ - dřevina, která houstne zejména větvemi rostoucími od země.
- STROM - kmenová dřevina s korunou, kdy kmen má výšku 190-210 cm, není-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodní velikost se u stromů považuje obvod kmene ve výšce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenová dřevina s nižším kmenem než má strom, výška kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAVĚTVENÝ OD ZEMĚ - znamená dřevinu, která neroste jako klasický keř, ale má kmen a větve se objevují již od země a pokračují vzhůru podél kmene.
- u TRAV a TRVALEK se většinou uvádí průměr květináče nebo průměr trsu, čímž se odkazuje na hustota trsu.
