Rhododendron (Yakushimanum) 'MORGENROT' pěnišník jakušimský
Rhododendron
Rhododendron je rozsáhlý rod z čeledi vřesovcovitých, dnes zahrnující kolem 1000 uznaných druhů s největší druhovou diverzitou v Himálaji, jihozápadní Číně a na japonských ostrovech. Přirozené rozšíření rodu sahá od arktických oblastí severní polokoule přes horské lesy Evropy a Asie až po tropické mlžné pralesy jihovýchodní Asie a Nové Guineje; fosilní a molekulární důkazy ukazují na jeho starobylý původ a rozvoj v terciéru a neogénu. Do Evropy se rhododendrony dostaly ve větším měřítku v 18. a 19. století díky sběratelským expedicím a botanickým zahradám; mezi rané zásadní postavy patří Francis Buchanan‑Hamilton (1762–1829) a Nathaniel Wallich (1786–1854), později Robert Fortune (1812–1880). Významný průlom přinesla práce Williama Jacksona Hookera (1785–1865) v Kew a následně jeho syna Josepha Daltona Hookera (1817–1911), který během expedic do Sikkimu a Himaláje popsal a dovezl desítky nových druhů a tím ovlivnil moderní šlechtění. Později v tradici sběratelů a šlechtitelů pokračovali Ernest Wilson (1876–1930) a další. České jméno pěnišník zavedli bratři Jan Svatopluk Presl a Karel Bořivoj Presl v díle Wšeobecný rostlinopis (1846) a pravděpodobně bylo inspirováno ruským názvem pjanišnik (pjanýj = opilý, intoxikovaný), který odkazuje na příznaky otravy některých druhů.
Rhododendron yakushimanum je druh z malého japonského ostrova Yakushima, objevený v horských lesích a křovinách v nadmořských výškách kolem 1200–1800 m na propustných žulových půdách a často na celodenním slunci, tvořící nízké, větrům odolné keříky s hustým, kompaktním habitem. Takenoshin Nakai (1882–1952) jej popsal jako samostatný druh, avšak později byl uváděn jako varietní forma R. metternichii var. yakushimanum. Pro druh je charakteristické jeho indumentum – plstnatý povrch mladých listů, který snižuje ztrátu vody a chrání listy před extrémy teplot a větru. Po zavedení prvních rostlin do Evropy v první polovině 20. století díky japonskému pěstiteli jménem Koichiro Wada, který zaslal materiál do Velké Británie mezi lety 1930–1934, se R. yakushimanum rychle stal základním rodičem pro šlechtění drobných, odolných a esteticky přitažlivých hybridů, u kterých se využívala odolnost yakushimanum a často atraktivnější barevnost květů či odlišnou listovou texturou méně odolných rodičů.
Morgenrot je zajímavý kousek mezi jakušimskými pěnišníky. Jeho jméno ‚Ranní červená‘ odkazuje na zvláštní vlastnost květů, které jsou ráno opravdu sytě růžové až červené a, pokud je při rozkvětu již velmi teplé počasí, během dne zesvětlá do překrásně elegantní světlounce růžové barvy. Na horním plátku má jemně červené tečkování a okraje květů jsou řasené. Kvete přibližně od druhé dekády května po 2-3 týdny. Kožovité listy jsou široce elipčité, olivově zelené, matné a na plně vykvetlém keři nejsou téměř vidět. Ve věku 10 let dorůstá pouze kolem 80-90 cm do výšky a o něco více do šířky. Tvoří velmi hustý a kompaktní keř polštářovitého habitu. Vyšlechtil Hans Hachmann v roce 1963 jako křížence mezi odrůdami Koichiro Wada a Spitfire.
Jakušimský pěnišník a jeho hybridy vyžadují světlé až polostinné stanoviště, dobře však snášejí i celodenní plné slunce a poradí si s exponovanými místy vystavenými větru i chladu. Vyžadují mělkou výsadbu do kyselé, humózní a dobře propustné půdy se stálou vlhkostí bez přemokření; kořeny rostou mělce a rozrůstají se do stran, proto rostliny nikdy nesázejte příliš hluboko a horní část kořenového balu ponechte těsně pod úrovní terénu, ideálně s mulčem z listí či kůry. Pro pěknější vzhled lze po odkvětu opatrně otrhávat zvadlé květy tak, aby nedošlo k poškození nových výhonů, pro zdraví keře to však není nezbytné. Pravidelný řez není nutný; je‑li potřeba keř zmladit nebo udržet v menší velikosti, provádí se řez bezprostředně po odkvětu, hlubší zmlazovací řez pak koncem zimy, ještě před vystoupáním mízy. Hnojte střídmě hnojivy pro vřesovištní rostliny brzy na jaře a případně během léta, vyhněte se nadbytku dusíku a pravidelně kontrolujte zdravotní stav. Mrazuvzdornost je výborná do -27 °C, možná i o něco více.
Poslední revize: 30-10-2015
