Acer campestre

Javor babyka (a jeho odrůdy) u nás patří k nejčastěji vysazovaným stromům v městských stromořadích a u nově vznikajících obytných komplexů. Tento původem evropský strom si svůj úspěch vysloužil díky vysoké odolnosti povětrnostním i jiným vlivům a dlouhověkosti. Řadí se ke středně vysokým stromům, přestože jsou evidované již letité a mohutné kousky na mnoha místech zeměkoule. Kultivary jsou významně menší a hodí se i do malých zahrad.

Listy javoru babyky jsou opadavé, dlanité, středně zelené, mírně lesklé a jsou vyzdobeny mělkými lalůčky = postrádají špičky tolik typické pro javory. Na podzim se mění na žluté. Společně s rašením listů zjara se objevují drobné, žlutavé kvítky, jež nesou alergenní pyl a ze kterých se tvoří semena v plochých nažkách. Starší stromy tvoří atraktivně vrásněnou borku připomínající korek.

Strom roste rychle, hustě a v mládí tvoří vzpřímené, mírně neučesané keře a koruny, které se s věkem zahušťují a zaoblují do široce ováných až kulatých korun. Přesto se o něm ví, že je vcelku variabilní a stromy ze stejné školky se mohou na různých místech chovat rozdílně. Jeho druhé anglické jméno zní plotový javor, protože se jeho rychlost růstu a hustota větvení odedávna využívala ve vysokých zelených stěnách na oddělení pozemků a panství a ve větrolamech, podobně jako u nás habry. Jako přísně střižený živý plot byste jej ale museli několikrát ročně stříhat.

Javor babyka je nenáročný na půdní typ – zvládne cokoli od kyselé po zásaditou, mokré po suchou, nevadí mu zadláždění, posypová sůl, městské znečištěné ovzduší ani zatravnění nad kořeny. Stromy je pouze nutné na minimálně tři roky po výsadbě upevnit k opoře, než dobře zakoření a zmohutní kmen. Údaje ohledně jeho mrazuvzdornosti se významně liší, nejčastěji se udává kolem -30 °C, ale někteří seveřané jej potvrzují jako spolehlivý i v mrazech do -40 °C.

Poslední revize 12-11-2021