Malus domestica 'SANTANA' jabloň - středně pozdní, opyl. sk. 4
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Malus
Rod jabloní pěstovaných pro plody (Malus domestica) patří k nejvýznamnějším ovocným dřevinám mírného pásma. Nejde o původní druh, ale o domestikovaný hybridní komplex, jehož genom je tvořen převážně M. sieversii z pohoří Ťan‑Šan – genetické analýzy ukazují, že tento druh tvoří až 90 % genomu dnešních kulturních jabloní. Menší podíl pochází z M. orientalis z oblasti Kavkazu a z evropské plané jabloně M. sylvestris, která se na domestikaci podílela spíše okrajově. Přestože rod Malus zahrnuje přibližně 55–60 druhů, jen několik z nich mělo zásadní vliv na vznik jabloně domácí. Botanicky náleží do čeledi růžovitých (Rosaceae), společně s hrušněmi, kdouloněmi či třešněmi.
Jabloň domácí byla člověkem pěstována a šlechtěna po tisíciletí – archeobotanické nálezy dokládají její konzumaci už v době bronzové, zatímco první cílené šlechtění začíná až v antice. Moderní pomologie se rozvíjí od 18. a 19. století, kdy vznikají první stabilní odrůdy známé dodnes. Dnes je jabloň nejpěstovanější ovocnou dřevinou světa, s roční produkcí přesahující 86 milionů tun, a tisíci odrůd lišícími se tvarem, chutí, barvou i dobou zrání. Její rozšíření je však podmíněno klimatem: vyžaduje 800-1200 hodin zimního chladu, takže v subtropech a tropech působí jako vzácná a drahá pochoutka – podobně jako my hledíme na jejich manga či papáje. V Evropě a celém mírném pásmu je natolik doma, že ji považujeme za samozřejmost, přestože její skutečný genetický původ leží hluboko ve středoasijských horách.
My Evropané považujeme jablka za naše domácí zlato – chuťově i zdravotně. Známé anglické přísloví „An apple a day keeps the doctor away“ (Jedno jablko denně odhání lékaře pryč) má kořeny v 19. století ve Walesu, kde se původně říkalo: „Eat an apple on going to bed, and you’ll keep the doctor from earning his bread“ (Jedno jablko před spaním nedovolí lékaři si vydělat). Moderní výzkumy mu dávají překvapivě pevný základ – pravidelná konzumace jablek snižuje hladinu cholesterolu, prospívá srdci, podporuje zdravou střevní mikroflóru, je spojována s nižším rizikem cukrovky i některých druhů rakoviny, posiluje i pomáhá detoxikaci. Polyfenoly působí protizánětlivě a vláknina (zejména pektin) reguluje trávení, takže jablko je skutečně malou lékárnou v kapse. A zároveň skvěle chutná! Kdo by neznal typicky středoevropský štrúdl, jehož nejstarší recept je doložen už z roku 1697 ve Vídni. Z původně dvorského dezertu se stal symbol domácí pohody i v chudých domácnostech, a i když dodnes patří k nejoblíbenějším moučníkům v Rakousku, Česku i Německu, jako všechno dobré prorazil i ve světě, kde jej přijali s nadšením. Mimochodem, za hojnost ovocných alejí podél starých cest v naší zemi vděčíme císařovně Marii Terezii, která během své vlády (1740–1780) nařídila jejich výsadbu. Stromy měly poskytovat stín i ovoce vojákům a poutníkům a zároveň bránit rabování a krádežím jídla ve vesnicích.
Jabloň Santana dnes patří mezi vyhledávané odrůdy jablek, protože kromě skvělé chuti její plody nabídnou i velmi nízké riziko pro alergiky, takže se řadí mezi hypoalergenní (nízký obsah PR‑10 proteinů). Plody jsou středně velké až velké, téměř kulaté, pěkně vyrovnané, s hladkou slupkou, která na podzim přechází ze žlutozelené do sytě červené, někdy jen v podobě líčka, jindy jako souvislý mramorovaný závoj. Dužnina je krémově žlutá, šťavnatá a křupavá, chuťově vychází ze svého rodiče Elstar – sladce kyselá, svěží, s jemným kořenitým aroma, které se po několika týdnech skladování ještě zakulatí. Vůně je čistá, jablečná, bez moučnatých tónů. Jedná se o středně pozdní až pozdní odrůdu, která dozrává koncem září až začátkem října; plody jsou jedlé ihned po sklizni, ale po několika týdnech skladování získají ještě plnější chuť. Skladovatelnost je výborná: v běžné chladírně vydrží až do února či března, aniž by ztratila šťavnatost, a v průmyslových chladírnách při teplotách blízko nuly vydrží až do léta. Plody se výborně hodí k přímé konzumaci, do salátů i na pečení, protože si drží tvar a nepouští přebytečnou vodu. Mrazuvzdorná je do cca -34 °C.
Strom roste středně silně, koruna bývá přirozeně pyramidální a spíše řidší, takže se dobře prosvětluje a plody vybarvují i ve vnitřních partiích. Na choroby je spolehlivá: gen Vf jí dává vysokou odolnost proti strupovitosti, ale naopak je citlivější na padlí, které je dobré hlídat hlavně v teplých a sušších oblastech. Santana je cizosprašná a spolehlivě ji opylují odrůdy ze skupiny 4, např. Idared, Jonathan, Coxova reneta, Gala, Rubín, Golden Delicious, Elstar, Spartan, James Grieve a Discovery. Odrůda vznikla roku 1978 na Wageningen University & Research v Nizozemsku v rámci šlechtitelského programu vedeného dr. C. de Jongem. Jedná se o křížence odrůd Elstar × Priscilla, přičemž odolnost vůči strupovitosti je dána přenosem genu Vf z Malus floribunda. Do evropského registru byla zapsána roku 1998 pod EU Plant Variety Rights č. APP192. V současnosti je rozšířena v Nizozemsku, Belgii, Německu a severní Francii, kde patří mezi komerčně nejúspěšnější jablka pro alergiky; v Česku se zatím pěstuje především v menších sadech a soukromých zahradách.
Poslední revize 18-10-2026
Jabloně nejsou vůbec náročné, co se týče pěstování. Nejlépe prospívají na slunném stanovišti s úrodnou, hlinitou až hlinitopísčitou půdou, která je dobře propustná a mírně vlhká. Optimální je pH od slabě kyselého po neutrální. Nesnášejí trvale podmáčená místa ani extrémně suché a větrné polohy, kde mohou plody snadno opadávat. Mladé tenké stromky a polokmeny upevněte k jednomu kůlu, aby rostly rovně a vysokokmenným formám pořiďte pevný zavětrovací úvaz na první tři roky a po celou tuto dobu (a raději i nadále) udržujte zem nad kořeny čistou bez trávy a plevelů. Hnojení stačí mírné, ideálně organické, ale není nutné. Otázka řezu je dnes vnímána jinak než dříve – většina odborníků se shoduje na tom, že by se řezat neměly vůbec, pouze odstraňovat staré či nemocné větve. Starý zvyk každoročního řezu koncem zimy od předchozích generací totiž vede k tvorbě vlků a přehuštěným korunám bez plodů. Jabloně si při správném stanovišti utvářejí vyrovnanou korunu samy a plodí spolehlivě i bez zásahů. Většina odrůd je velmi mrazuvzdorná a bez problémů zvládá i teploty pod –30 °C, takže v našich podmínkách nevyžadují zimní ochranu. Při sklizni a skladování s plody zacházejte opatrně, protože i drobná otlačení mohou zkrátit jejich trvanlivost.
