Prunus lusitanica 'ANGUSTIFOLIA' portugalský vavřín - STROM
Prunus
Rod Prunus je velmi obsáhlý a především mimořádně rozmanitý – zahrnuje přibližně 350 druhů, které se od sebe mohou výrazně lišit vzhledem i využitím. Jeho zástupce najdeme od Asie přes Evropu a severní Afriku až po Severní Ameriku. Patří sem jak okrasné stromy a keře ceněné pro bohaté a atraktivní kvetení, tak ovocné dřeviny s lahodnými plody, a v tomto konkrétním případě také stálezelené druhy, jejichž neopadavé listy hrají důležitou roli zejména v období vegetačního klidu, kdy většina ostatních dřevin zůstává bez olistění. Nejznámějším zástupcem této skupiny je bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), pocházející z oblastí kolem Černého moře, Kavkazu a severního Turecka, kde roste v podhorských lesích a na vlhkých, stinných svazích. Druhým, překvapivě ještě mrazuvzdornějším druhem je portugalský vavřín (Prunus lusitanica), který se v západní Evropě pěstuje již od konce 17. století. Ve střední a východní Evropě se však začal cíleně uplatňovat až na přelomu 20. a 21. století, kdy byl poprvé zaveden do kultury a dlouhodobě testován v českých podmínkách Milanem Havlisem kolem roku 2006. Od té doby patří po právu k nejzásadnějším odolným stálezeleným druhům pro zahrady a krajinu v našem klimatu.
Prunus lusitanica byla původně pojmenovaná jako bobkovišeň portugalská, ale v moderní etymologii se dává přednost jménu portugalský vavřín. Pochází z Lusitanie, což je starověké římské označení pro území dnešního Portugalska. Je to výlučně evropský druh, jehož přirozený výskyt se pojí s atlantskými svahy Pyrenejského poloostrova, jihozápadní Francií, severním Marokem a ostrovy na západě Středomoří – Azory, Madeira a Kanárské ostrovy. První ucelenější popis najdeme už u Johanna Jacoba Dilleniuse (1684–1747) v Hortus Elthamensis z roku 1732, kde mapoval a ilustroval sbírky vzácných a pěstovaných rostlin v zahradě Jamese Sherarda v Elthamu, anglického lékárníka a vášnivého amatérského botanika a sběratele. Avšak z ještě starších záznamů víme, že v zahradách se cíleně jako okrasný i prakticky využitelný keř pěstuje přinejmenším od roku 1648. Nutno dodat, že dlouho trvalo, než byl jako druh určen přesně – často byl chybně zaměňován s bobkovišní. Díky své odolnosti, výjimečné eleganci i dlouhověkosti se brzy stal jejím rovnocenným partnerem ve stálezelených výsadbách. Zatímco dnes jej v zahradách potkáte často, ve volné přírodě je spíš vzácný — divoké porosty jsou roztroušené v izolovaných kapsách, mají zvláštní genetickou hodnotu a v některých místech jsou předmětem lokální ochrany.
Angustifolia je oblíbená odrůda portugalského vavřínu ceněná pro svůj kompaktnější růst a užší listy. Její listy jsou neopadavé, kožovité, pevnější než u botanického druhu a mírně sevřené, protáhle eliptické, 6–10 cm dlouhé a 1,5–3 cm široké a nápadně lesklé. Hustě pokrývají celý plášť rostliny a na keři působí pevně – nepřevisají. V červnu se objevují 15–25 cm dlouhé, štíhlé hrozny složené z drobných, pětičetných bílých kvítků, otevírajících se z dokonale kulatých bílých poupátek připomínajících perličky. Příjemně voní. Po odkvětu se tvoří malé tmavé peckovice, které lákají ptáky, zatímco pro člověka nejsou vhodné ke konzumaci. Nezralé, tvrdé plody obsahují v semenech stopové látky kyanidu, ale musely by být dokonale rozkousány, aby mohly být skutečně škodlivé. Na podzim a v zimě se barva mladších větviček mění v sytě nachovou až purpurovou, čímž keři dodá o barvu navíc. Růst Angustifolie je kolem 20–30 cm za rok, což nevypadá jako mnoho, ale protože se nové výhony okamžitě bohatě větví, i během jednoho roku významně nabude na optické hustotě.
Atraktivní formou pěstování je i jednokmenný strom. Nabízí trvalou zeleň ve větší výšce než keře rostoucí od země, umožní volný průchod pod korunou a vytváří světlý prostor pro další výsadby. Zároveň lépe zastíní nechtěné pohledy z okolních oken, protože listová hmota se nachází výše než u keřových forem. Výška budoucího stromu závisí na způsobu pěstování – neroubované formy vzniklé vyštipováním výhonů podél kmene dorůstají stejné výšky jako keře daného druhu či odrůdy, zatímco roubované mohou být v dospělosti vyšší o výšku použité podnože. V nabídce bývají polokmeny kolem jednoho metru, tříčtvrteční kmeny i klasické vysokokmeny s korunou založenou přibližně ve dvou metrech. Jako každý strom s kmenem potřebují v prvních třech letech pevné ukotvení do zavětrovacího úvazu a čistý prostor nad kořeny bez trávníku a plevelů. Portugalskému vavřínu brzy významně sílí kmeny, hlavně jejich patky, takže už za pár let ukáže krásné, silné dřevo blíže k zemi, čehož se využívá při tvarování keřů do atraktivních vícekmenů. Borka je šedá, někdy s nádechem béžové, spíše hladká a přímo vyzývá k pohlazení.
Původ odrůdy sahá do konce 19. století, kdy se v odborné literatuře objevily první zmínky o úzkolisté formě portugalského vavřínu. V roce 1892 popsal francouzský dendrolog Élie‑Abel Mouillefert (1845–1903) v knize Traité des arbres et arbrisseaux rostlinu označenou jako Myrtifolia, o rok později pak německý botanik Leopold Dippel (1827–1914) ve svém Handbuch der Laubholzkunde uvedl nápadně podobnou, možná i stejnou formu pod jménem Angustifolia. Vzhledem k mimořádně nízké variabilitě druhu se dnes většina odborníků přiklání k názoru, že šlo o tentýž fenotyp nalezený nezávisle dvěma autory; přesto se dodnes po světě prodávají miliony pravděpodobně identických rostlin pod dvěma jmény, aniž by byla zveřejněna genetická analýza, která by tuto otázku definitivně uzavřela.
Portugalský vavřín má rád hluboké půdy s dostatkem živin a vlhkosti, ale díky dlouhým kořenům si dokáže po čase najít živiny i vláhu téměř všude. Zem musí být dobře propustná – nesnáší podmáčení. Po zakořenění výborně zvládá dlouhá letní sucha bez deště i horka jižní Evropy. Přesto mu dělá lépe vlhké klima typické pro Velkou Británii, severozápad Evropy (státy Beneluxu) a rašeliništní oblasti severního Německa, kde vláha navíc zajistí bohatší olistění. V kyselé půdě má sytější barvu listů, ale není to pro zdravý růst podmínkou, pouze se vyhněte silně vápenitým půdám. Mulčování pomáhá hlavně mladým a nově vysazeným rostlinám zadržet vláhu u kořenů a ochránit je proti teplotním výkyvům v zimě. Mrazuvzdornost je vysoká – lepší než u velkolistých bobkovišní, neboť jeho tenčí listy umí lépe hospodařit s vodou v zimě a nejsou tak náchylné na dehydrataci a popálení. Dobře zakořeněné rostliny (cca 3-5 let po výsadbě) zvládnou až -27 °C. Přihnojování je možné, ale není nutné, ideální je použití mykorhizy při sázení. Řez je možný začátkem jara pro podporu větvení nebo v polovině léta pro tvarování. Zvládá i hluboký zmlazovací řez do starého dřeva. Problémem může být přemnožený lalokonosec – při okusu listů zvolte vhodný typ ochrany dle návodu zde.
Poslední revize 17-01-2013; 07-02-2026
3 154 Kč
3 467,5 Kč
8 977,5 Kč
Veškeré zboží si můžete vyzvednout osobně v prodejně, nebo nechat dodat zvolenou formou dopravy - KURÝREM / AUTEM. Zde je ceník přepravného. Dodáváme i na Slovensko.
Položky označené KURÝREM lze zabalit do krabice a odeslat kurýrem, nebo v případě větší objednávky je odeslat naší dopravou, pokud by balíková služba přesáhla cenu dodání naším vozem. Více o dopravě zde.
Nevíte si rady s objednávkou? Zkuste informace jak objednávat.
Nezáleží na tom, ve které prodejně se rostlina právě nachází. Pokud si ji předem objednáte, připravíme vám ji tam, kde si ji přejete vyzvednout.
Chcete využít slevy pro objednávky listopad / únor? Více informací zde.
- STANDARD - Rostliny této kategorie jsou 1.jakosti s hustotou větví a celkovou šířkou přiměřenou věku a způsobu pěstování v kontejnerech.
- DE LUXE - Do této kategorie patří speciálně vybrané kusy, které na svůj věk a výšku mají velmi husté větvení a celkový luxusní vzhled, zpravidla díky pravidelnému stříhání nebo jiné speciální péči.
- EXTRA - Tyto rostliny jsou již velmi rozrostlé a věkově zralé se solitérním vzezřením.
- HOBBY - Hobby rostliny jsou stejně kvalitní jako naše běžná standard kvalita, ale jsou mladší a tím pádem menší a levnější.
- KEŘ - dřevina, která houstne zejména větvemi rostoucími od země.
- STROM - kmenová dřevina s korunou, kdy kmen má výšku 190-210 cm, není-li v popisu uvedeno jinak. Za obchodní velikost se u stromů považuje obvod kmene ve výšce 1m.
- POLOKMEN, MINIKMEN - kmenová dřevina s nižším kmenem než má strom, výška kmene je uvedena v popisu velikosti.
- ZAVĚTVENÝ OD ZEMĚ - znamená dřevinu, která neroste jako klasický keř, ale má kmen a větve se objevují již od země a pokračují vzhůru podél kmene.
- u TRAV a TRVALEK se většinou uvádí průměr květináče nebo průměr trsu, čímž se odkazuje na hustota trsu.
