Fotky

Mimochodem, kdo že to sejčkoval, že letos nebude na Vánoce sníh? Docela stěr, co? Dyk je to jako z pohádky! 😊

Užijte si krásné svátky a ať už budou dárky povedené nebo ne, venku se objevil vánoční dárek z nejhezčích :-)

Máme pro vás výjimečný dárek. Pokud máte některou z našich slevových karet (kromě velkoobchodní Partner) a objednáte si zboží s prosincovou slevou 15%, sečteme vám obě slevy a získáte tak slevu až 25% a to jak na konkrétní zboží, tak i na dárkové poukazy s platností do konce roku 2022. Stačí v objednávce vyplnit číslo vaší karty a zakliknout, že máte zájem o zimní slevu. Tak snadné je to 😊 Platí od 18.12. do 31.12.

Martin se letos opozdil (díkybohu – ještě jsem nestihl všechny podzimní práce) a já také. S čím? S ambroněmi přeci. Nemohu vás nechat na konci podzimu bez alespoň několika fotografií této překrásné dřeviny. Jejich hvězdicovité listy jsou jako vystříhané různobarevné konfety, které jste vyhodili do vzduchu a nechali vítr si s nimi pohrávat. Pro ty z vás, kdo ambroně neznáte, tu je krátký popis:

Ambroň je opadavý strom z čeledi altingiovité (dříve řazen k vilínovitým). Nejčastěji se u nás pěstuje západní (liquidambar styraciflua), ale sem tam potkáte i ambroň východní (liquidambar orientalis) a velmi zřídka ambroň čínskou (liquidambar acalycina). Její – ano, ambroň je rodu ženského – dlanitě tvarované listy připomínají javory, jsou nejčastěji pěticípé s nápadnými špičkami.

Botanický druh je v létě zelený, odrůdy mohou mít bílé či žluté panašování, mramorování nebo jen okraje a na podzim se barví do výrazných barev ohně, převážně však do odstínů červené (karmínová, vínová, výjimečně růžová). Takto vybarvené vydrží na stromě zřejmě nejdéle ze všech u nás opadavých stromů.

Výška a tvar se výrazně liší dle odrůdy, od zakrslých s maximální výškou kolem 2 metrů, přes kompaktní dorůstající přibližně 5-6 metrů až k parkovým stromům s dospělou výškou mezi 12 a 15 metry. Jejich větve tvoří atraktivní korková křidélka, jež s věkem mohutní, ale některé odrůdy mají borku hladkou. Moc pěkné jsou i plody – asi 2-3 cm široké, mírně pichlavé kuličky.

Přesto se domnívám, že nejdůležitějším atributem, pro který se ambroně pěstují, je jejich výjimečná podzimní barva. Tak se pohodlně usaďte, děťátka, show začíná 😊.

Uplynulý týden byl ve znamení první důležité kontraktační návštěvy našich italských dodavatelů, které jsme kvůli karanténním opatřením neviděli skoro 2 roky. Tak jsme se moc rádi zase setkali a šklebili se radostí, sotva jsme mohli odhodit roušky, protože Itálie je přísná a řekl bych, že tam roušky nosí i potkani v kanalizaci a při vstupu do jiné roury se musí prokazovat green pasem, aby bylo jasné, že jsou zaručeně neinfekční. Práce bylo hodně, atraktivního zboží také a my pro vás objednali na jaro fůru nádherných rostlin, které budeme postupně zveřejňovat na našem webu s příznakem JARO 2022. Těšte se!

Je tu poslední říjnový den a nutno uznat, že velmi pěkný a slunečný. Těší nás, že čím dál více z vás se neobává pustit se do podzimní výsadby v říjnu nebo listopadu, protože stále je vlídné klima dát rostliny do země (krom těch vyloženě exotických) a pokud budete do zámrazu zalévat, povede se jim dobře a v bezmrazých obdobích zimy ještě nadělají nové kořínky. A co si budeme povídat - je přeci nadmíru příjemné za současného čerstvého počasí protáhnout tělo na zahradě a v dobré mikině ucítit na tváři jak paprsky podzimního slunce, tak i svěží dech podzimního vánku, díky němuž vám krásně zčervenají tváře 😊

Před dvěma týdny britská televizní společnost BBC poněkud slavnostně odvysílala záznam z letošní Chelsea Flower Show, což je v Evropě a dost možná i celosvětově nejprestižnější soutěž o nejhezčí zahradu, která je vybudovaná na prázdné ploše během pár týdnů pouze pro tuto událost. Výstavy se jako čestní hosté účastní i členové královské rodiny, neboť ji zaštiťuje Royal Horticultural Society (Královská zahradnická společnost). Zároveň je to zřejmě nejstarší výstava svého druhu, na svém kontě již má 180 let a dříve se jmenovala The Great Spring Show, než zakotvila v městské části Londýna Chelsea od roku 1912.

Letos byla tolik očekávanou, protože díky karanténním restrikcím se 2 roky nekonala. Záznam prvního dílu najdete zde. Stojí za to prohlédnout si nejenom nové trendy v designu, ale vnímat tu úžasnou bohatost rostlin, kompozičních možností a přirozeně můžete i vy hodnotit - tato výstava je zároveň soutěží, která vynese 3 vítěze. I když jen první a druhý dostanou medaili, v Anglii zřejmě došel bronz ... Každopádně i třetí místo otevře komukoliv dveře do velkého světa.

Jestli vy máte ještě chuť do zahradničení, my pro vás máme novou a letos již poslední várku tentokrát vyloženě podzimního zboží. Množství stálezelených keřů a stromů, spoustu barevných plodů a samozřejmě nesmí chybět květy zimy - čemeřice, kterých je tentokrát na 28(!) odrůd. Prostě to pojďte všechno omrknout 😊

Toto jsou skimie a leukotoe.

Možná jste si už zvykli, že ke svým zahradním úvahám často přicházím z úplně odlišných zájmových koutů. Pokud ano, jistě vás nepřekvapí, co mám v plánu ukázat dnes. Co mě zaujalo, něco mi to připomnělo a tím pádem i pobavilo. Připraveni? Jdeme na to.

Že se příroda již začala podzimně vybarvovat, je nasnadě. Vidí to každé jen trošku vnímavé oko. A protože je to mým zájmem i prací zároveň, cítím nutkání se o to podělit a nabídnout mnou viděné jako alternativu pro vámi oblíbené. Když to vyjde, úkol splněn, pokud ne, hledejte dál, však my se jednou potkáme 😊

Přímo proti francouzským oknům obýváku mám v pozadí ale stále na dohled tento japonský javor Garnet. Ve dne docela obyčejný, ale jakmile se snese černočerná tma … pardon, to je zase jiná pohádka. Takže jinak. Během roku moc pěkný s tmavě vínovými listy, dobře zapadá do oné kompozice a nabídne kontrastní, i když trochu tmavou barvu. Ale na podzim se rozsvítí jako čínské lampiónky zářivě karmínovou barvou. A to si můžu krk ukroutit, jak se po něm furt ohlížím, kdykoli jdu poblíž. A nejenom já. Kolem vede cesta do zahradnictví, tak zvědavě nakukují i zákazníci a kochají se. Nadělal jsem přes den mnoho fotek a vybral tuhle, kde mu to, myslím, moc sluší a byl jsem spokojený, že mám „splněno“.

No, je toho dost. Abyste i během podzimní sezóny měli stále z čeho vybírat. Máme mnoho nových stálezelených keříků, které budou krásné i v nádobách na terasách a balkónech. Nějaké nové podzimní kytičky a ... a vůbec, koukněte sami :-) Toto jsou hebe.

Co říkáte na letošní podzim? Paráda, co? Počasí je k nám vlídné a i když teploty pomalu klesají, sluníčko svítí od rána do večera a je nadmíru osvěžující udělat si po ránu, když paprsky začínají protínat den, procházku na čerstvém povětří a cítit jeho sílu.

Stromy jsou teprve na startu módní přehlídky kolekce podzim 2021 a mnoho se jich ještě v zákulisí zdobí a natřásá, aby na přehlídkové molo vyšly ve své největší okázalosti a dosyta si užily naše óch a ách a nechaly se fotit zběsilými lovci obrázků (jako jsem třeba já).

Takže kromě těch několika listnatých nedočkavců jsou to hlavně trvalky, které dávají na odiv své vnady a nechávají se okukovat a uznale hodnotit všeobecnou amatérskou porotou, která je bezuzdně chválí, jak jsou šikovné, když ještě takhle pozdě zkrášlují naše okolí.

A proč je tak chválíme? Protože prostě jsou krásné a protože jsme jim vděční za to, že máme na sklonku sezóny na co koukat a potěšit své duše pohledem na něco, co jsme nikdy nebyli schopni pořádně pochopit. Myslím to, že z miniaturního semínka vykvete třeba takhle krásná třapatkovka. Bez pomoci. Bez návodu. Zkuste si to.

Moc vás všechny zdravím a vítám v první podzimní den. Jakmile se léto přehouplo do podzimu, nebe nám vykouzlilo tak krásné počasí, že všechna poupata, co se ještě v pondělí třásla chladem, dnes rozbalila své pestrobarevné okvětní plátky a dychtivě upíjela sluneční zář, jako by se nemohla dost nasytit. Já se jim vůbec nedivím, také jsem s potěšením shodil všechny přebytečné svršky a nechal se sluníčkem lechtat.

Máme spoustu kytiček, které jsou ještě v plné síle a s mnoha květy, aby nadělaly parádu ještě pár týdnů. Ale podzim je neoblomný a svou vládu si prosazuje. Jistě jste si všimli, že opadavým stromům a keřům v zahradách se již zbarvuje listí, které po jejich barevné show spadá a zanechá větve holé. To je ten pravý čas, aby se opět nechaly okukovat stálezelené listnáče či jehličnany. A že jich máme, vždyť víte, že jsou naší specializací. Tak jsme tento týden začali doplňovat zboží a postupně navážíme spoustu nových cesmín, bobkovišní, vavřínů, hlošin a blýskavek a to jak keře, tak stromové formy. Až oči přecházejí!

Poznáte, u čeho tu stojím? Ty vyšší kytičky jsou agastache, suchomilné prérijní krásky s květy v barvách oranžové, růžové, nachové a modré. A ty nízké jsou rozchodníky. Těch máme nově taky pěknou hromadu, hlavně těch stálezelených půdopokryvných, jeden hezčí než druhý. A protože jste si tolik oblíbili novou sérii netřesků Chick Charms, máme nově i ty – všechny prozatím dostupné odrůdy, fakt parádní.

A poslední maličkostí je již hotová vzorková zahrada v pražské prodejně. Najdete v ní mnoho rostlin typických pro náš sortiment, abyste si je dokázali představit v životní velikosti, několik tematických záhonů, nové rostliny v testovací fázi, kde zjišťujeme jejich chování v našich podmínkách, a samozřejmě i dosti špeků pro fajnšmekry :-) Přijdete se podívat?

Těšíme se na vás, na všecky!
Milan Havlis

Naše další video představuje jednu z nejvyšších a zároveň nejkrásnějších trvalek našich zahrad. Jmenuje se sadec.

Že zahrady druhé poloviny léta umí hýřit barvami, je fakt. Zejména jakmile začnou být noci chladnější, barvy květů i začínající barevnost podzimních barev listů rovněž nabírá na intenzitě. A jestli té vaší zahradě ještě nějaký odstín chybí, pojďte si pro inspiraci :-)

Hortenzie Fraise Melba.

Máme pro vás další video. Tentokrát je o montbréciích - crocosmia.

Chybí vám v naší nabídce aktuálně nějaké rostliny? Koncem srpna dorazí podzimní várka nového zboží z Itálie, většinou letní stromy a keře (lagerstroemie, campsisy) a stálezelené stromy (portugalské vavříny a magnólie). Ale tento týden ve středu 25.8. proběhne zřejmě největší burza podzimního zboží v nizozemském Boskoopu, kde budou v nabídce menší a střední keře a trvalky a my budeme u toho. Pokud potřebujete konkrétní rostlinu, napište nám poptávku na zahrada(zavináč)safro.cz a jakmile bude nabídka burzy zveřejněná, pošleme vám nabídku velikosti a ceny. Platí pouze tento týden do uzavření burzy či vyprodání zboží.

Kyprej může být dort nebo koláč, ale taky kytka. A právě kvůli ní jsem tentokrát jezdil po naší pěkné zemičce a natočil ji na mnoha místech, protože je to naše domácí kytička. A pěstuje se i v zahradě. Je to fešák, taky tady ho máte v novém videu :-)

To ale máme zalito, co? Po týdnu trochu vrtkavého počasí se léto vrací v pěkné síle, tak se máme nač těšit. A jestli už máte po dovolené a s radostí se díváte po zalité zahradě, do čeho byste kopli, tedy do čeho byste se vrhli, čím vaší zahradu zkrášlili, zde je několik lákadel :-)

Tentokrát se podíváme na zoubek mezirodovému kříženci chitalpě. Znáte jí? Jestli ne, podívejte se na naše nové video, které vám celou záležitost jaksepatří objasní :-)

Ostrožka MAGIC VITA Blue And White

Dnešní odpočinkový den byl u nás na jihu v rytmu poklidného zahradnického deště. Jéje, to se u něj krásně dřímalo. Když déšť ustal, byl už téměř večer, ale na samém okraji oblohy se ještě ukázalo sluníčko a na pár chvil rozzářilo zem svou teple oranžovou barvou. Tak jsem se vydal ven fotit. Jenže sotva jsem se nadechl toho pročištěného vzduchu a doširoka otevřel oči, omámila mě nádhera, kterou jsem najednou uviděl a pracovní povinnost zahradnického fotografa se mi dočista vytratila z rejstříku.

Zahrada po dešti na konci dne je magický okamžik a ač jsem opravdu měl silnou vůli se s vámi o něj podělit, čočka fotoaparátu prostě neuměla zachytit ten pocit, který mnou prostupoval. Tak jsem nechal foťák být a chvíli si jen užíval. I když jsem zahradu vždy tvořil tak, aby byla kouzelná, trochu jsem ten zázrak podcenil a on mě dostal. Zcela a nezvratně. Pomalu jsem procházel po cestičkách nahoru a dolů, sem a tam a v jednu chvíli mě napadlo, že kdybych byl dívkou, dost možná bych se proměnil ve vílu a tančil až do svitu měsíce.

Jsem ale také praktik a tak jsem si uvědomil, jak i v téhle pošahané době, kdy vám někdo říká, co smíte dělat a co ne, a když ano, tak za jakých podmínek, zahrada dokáže nahradit mnohá dobrodružství. Určitě znáte termín vyhoření. Může se to stát zahradníkovi? Může ho přestat lákat očekávání nových rostlin rok co rok? Těch nových druhů, barev a tvarů ... Může ho omrzet sledovat, jak mu zahrada roste před očima a mění se bez jeho přičinění i s ním? Nabízí tolik uspokojení, krásy i zážitků, že vlastně nevím, proč za zážitky cestovat, když vás na každém kroku čeká nějaká pandemická šikana.

Máme pro vás další video, tentokrát o trvalce, kterou jste už určitě někdy viděli, ale nenapadlo vás, že by mohla být takhle fešná :-) Jmenuje se kuklík a na víc se podívejte na náš youtube kanál.

Mluvit o tom, že letošní jaro bylo nevlídné a chladné, je nošením dříví do lesa. Mimochodem, věděli jste, že každý jazyk má svou vlastní obdobu tohoto přísloví? Němci i Rusové to mají stejné jako my, jen jejich slovy, Angličané říkají ‚Carry coals to Newcastle‘ (vozit uhlí do Newcastlu – uhelné doly), Italové a Francouzi mají stejnou frázi ‚nosit vodu do moře‘ – ‚Portare acqua al mare‘ respektive ‚Porter de l'eau à la mer‘, Španělé ‚Llevar leña al monte‘ (nosit dříví na kopec – tady mi trochu uniká souvislost…) a maďarská variace zní ‚Kocsmába sört hord‘ (nosit pivo do putyky).

I když Češi jsou známí pivaři, tato maďarská verze je přeci jenom o dost jiná než ta naše. Velkou roli tu zaručeně hraje výrazná kulturní odlišnost, kterou dokladuje i starší česká fráze ‚ty jsi Maďar‘. Pozor, Maďaři, tohle není urážka vašeho majestátu, jen náznak toho, že se moc nechápeme. Koneckonců my sami jsme středem německé verze přísloví ‚To je pro mě španělská vesnice‘, která v němčině zní ‚Das sind böhmische Dörfer für mich‘ (To jsou pro mě české vesnice – míněna složitost jejich názvů). Angličané zase říkají ‚It’s all Greek to me‘ (Pro mě je to všechno řecky) nebo ‚double Dutch‘ (dvojitá holandština). Nu a Francouzi jdou po mapě mnohem dále: ‚C'est de l'hébreu/du chinois pour moi‘ (To je pro mě hebrejsky/čínsky).

Pak se v tom babylonském zmatku nemůžeme divit, když si teplé jarní proudy nenajdou cestu do našich končin, když si lidé díky pomyslným rozdílům nedokážou najít cestu jeden k druhému. A že letošek byl výživný. Jako maloobchod s rostlinami jsme to měli na talíři po několik měsíců. Jednání a mentální stav mnoha lidí byl natolik vážný a zatížený mediálně rozsévaným strachem, že se přestávali chovat jako inteligentní tvorové na vyšším stupni evolučního žebříčku. Tzv. pandemie, ač z historického pohledu nepříliš dlouhá, měla zjevně na populaci podobně silný a negativní vliv jako 40 let komunistické totality. Společnost se rozdělila na opatřením-věřící a opatřením-nevěřící a chybělo málo a došlo by na koronavirovou inkvizici.

Jenže po každé bouři vyjde slunce a to dokáže zázraky. A nakonec všechno zlé je k něčemu dobré: Every cloud has a silver lining (EN) – Každý mrak má stříbrný okraj, Non tutti i mali vengono per nuocere (IT) – Ne vše špatné ti má ublížit, Нет ху́да без добра́ (RU) – Neexistuje zlo bez dobra a asi nejlepší je to holandsky: Achter de wolken schijnt de zon – Za každým mrakem svítí slunce. Jsme o velký kus zocelenější, tváře zla se dobře ukázaly a my se můžeme lépe rozhodnout, jak chceme žít dál.

Jednoduše a zkrátka, tady je pár fotek z předchozích týdnů, kdy se zahrada snažila ze všech sil, i když slunce ani tepla moc nebylo. Ale už se blýská na lepší léto, tak se těšme :-)

Ve všem kolem nás hledám analogii k lidskému konání a běhu života. Zahradu nevyjímaje. Jen se podívejte na ty mladé pučící trsy trvalek. Přiznám se, že mi nějaký čas trvalo najít si cestu ke kytičkám, protože jsem byl zezačátku hlavně obdivovatelem stromů s jejich silnými kmeny, pevnými větvemi a vysokými korunami sahajícími až k nebesům. Ale jakmile poznáte tenhle před očima bující život rychle rostoucích trvalek, jejich prudké proměny a okázalé projevy krásy květů či listů, okouzlí vás to.

Ve srovnání s masivním dřevem stromů a keřů vypadají jako křehká stvoření, jež máte potřebu chránit. Jako děťátka. Hlavně na prahu sezóny, když bystře a nebojácně pučí ze země, jako by se ničeho nebála. Nevědomí toho, co všechno se jim na jejich pouti může přihodit, jim propůjčuje nádech odvahy. A my velcí máme pocit, že to bez nás nezvládnou, tak se vydáváme jim na pomoc. Ale ti moudří už ví, že je to často planý poplach, poradí si i bez nás a naším úkolem zůstává jen sledovat jejich fascinující vývoj přímo před našima očima.

Takže dnes žádné květy jako vrcholné stádium každé trvalky. Dnes jsou to děťátka. Na první pohled měkká a křehká, ale svěží a plná energie a síly. V koloběhu života zahrady stejně jako lidského života. Sledujme je a nezasahujme jim do života. Snad jen pomozme, když se k nim blíží nepřátelé, ale zároveň je nechme naučit se bojovat samy.

Máme pro vás nové video , které jednoduše poradí, co a jak na jaře ostříhat. Premiéra je naplánována na Velikonoční pondělí 8 hodin ráno :-)

Před pár týdny jsme v zahradě v Chlumci káceli několik starších jasanů. Bylo jim mnoho let a jejich výška si vyžádala přítomnost plošiny o výšce 15 metrů. Když bylo téměř hotovo, strojvedoucí se mě zeptal, jestli chci vyvézt nahoru, udělat si třeba pár fotek zahrady z výšky. Taková nabídka se přeci neodmítá :-) Nikdy jsem neletěl balónem a úplně nahoře jsem si tak trošku připadal.

Povím vám, dívat se na svět z výšky je nejenom krásný pocit, ale zároveň to člověku připomene jeho malost v porovnání s okolním světem. Ale má pravdu každý z vás, kdo se bude bránit a řekne, že i když jsme na naší obří planetě jak mravenečci, každý z nás je důležitý a na každém záleží. Přesně jako na volebních plakátech. Jenže mi připadá, že to s tou individuální důležitostí dost přeháníme. A nejen s ní. Se vším se to dnes přehání.

Nebojte se - neřeknu to slovo, které se už přes rok skloňuje do zblbnutí, ale i to mám na mysli. Zdravý rozum ustupuje vládním pravidlům, tolik potřebný lidský kontakt se omezuje na to nejhorší, co dnes existuje: kontakt přes média a co je nejhorší, mnoho lidí věří, že se nám pomáhá.

Nevím, co za tím vším je a je mi vcelku jedno, jestli za to může tajná vláda bílých klobouků nebo zelených baretů. Obojí je na hlavu. Hlavu, ve které by měl být zdravý úsudek, který dřív nebo později prozře a pochopí, že všechno zlé je k něčemu dobré a co jsme si uvařili, musíme i sníst. Dává nám to příležitost uvidět všechny formy zla a manipulace, kterých jsou někteří kolem nás schopni a to ve své nejobnaženější nahotě. A rozhodnout se, k čemu se přikloníme.

Naštěstí co má začátek, má i konec a na základě nejprostšího zákona akce a reakce si cestu do pekla každý kope sám. Chceme tomu napomáhat? Já ne. Jsem ten typ člověka, který do všech úvah vždy započítává i boží vůli, které věřím jako jedinému kormidlu. A nemám na mysli tu z úst všech, kdo jí užívají pro svůj sobecký prospěch. Myslím tu čistou, bez lidských soudů. Raději si vezmu rýč a hrábě a jdu do zahrady něco zasadit nebo vyčistit. Rostliny nelžou. Nevydávají zákazy a karantény. Nenosí roušky a nenutí vás nechat se očkovat. A je jim naprosto putna, jestli to někdo dělá. Zkuste se vcítit do jejich apatie vůči lidské hlouposti a uvidíte, že vám hned bude líp!

Přeju všem krásné velikonoce! :-)

Znáte nějakou optimističtější a typičtější činnost na první jarní den než šornování čerstvě napadaného sněhu? A ještě k tomu se zaměstnanci tváří jako chudáčci :-) Zkusme si udělat krátký sumář dnešního dne:

teplota: 0

počet zpívajících ptáků: 0

důvěra v covidální média: 0

počet objednaných rostlin denně: 100+

Jaký z toho plyne závěr? Nejspíš že ať se vůkol děje, co chce, jste optimističtí a věříte, že přijde nejenom jaro, ale i normální život. Tak až pustíme ty lopaty, budeme si držet palce! A lopaty (vidle, pohrabáče a jiné fajn věcičky) můžeme zas vzít do ruky při jiné příležitosti, která soudě dle nálady ve společnosti není tak úplně vyloučená ...

Máte rádi pohádky? Pamatujete si ještě nedělní pohádky v rádiu? Tady máte jednu, ale přečíst si ji musíte sami :-)

Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami byl prales. Žilo v něm nesmírné množství roztodivných zvířat a ptáků a nádherných stromů a rostlin. Žil tam také krásný pták, který se den co den čepýřil, natřásal a prohlížel se v hladině jezera, vždycky když se letěl napít. Měl pestrobarevné peří v odstínech zlaté, červené a zelené barvy a žlutý zobáček. Jednou si zase takhle čechral peří, když seděl na větvi, spokojený, jak je krásný. Z korun nad ním se k němu snesl jiný ptáček a sedl si proti němu na větvi.

„Ahoj“, říká ten nový ptáček. „Co je tohle za místo?“

„Co by“, odvětí pestrobarevný pták, „to je prales a tady bydlím. Kdo jsi ty?“

„Já jsem modráček“, odpověděl nový ptáček a ukázal na svou náprsenku. Jeho peří nebylo příliš nápadné, shora hnědé, zespodu světle šedé, ale ta náprsenka byla tuze krásná. Sytě modrá v takovém odstínu, který pestrobarevný pták ještě nikdy neviděl. A měla několik vrstev, kde se střídaly další barvy – červená, bílá a černá. „Já vím, že tu bydlíš, ale jak jsme asi daleko od Evropy? Slyšel jsem, že je tam moc hezky a tak se chystáme najít nový domov.“

Pestrobarevný pták na něj hleděl a nebyl schopen slova. Když se dostatečně vynadíval, povídá: „To je pořádný kus cesty, nad námi je velká poušť a pak moře a teprve pak začíná Evropa. Proč chceš právě tam? A proč tu nechcete zůstat, vždyť je tu tak krásně! Teplo, slunce, všude tolik plodů, červů a housenek …“

Celá pohádka zde.

Po měsíci se vracíme s upraveným videem, protože jeden ze stromečků nevydržel to co vždycky, tak si sypu popel na hlavu :-) Doporučuji shlédnout, abyste neudělali stejnou chybu.

Podařilo se vám někdy polámat větve keřů či stromů, když jste z nich šli nadšeně uklízet sníh? Ono to není vždy potřeba a dřevin, které to vyloženě potřebují, je docela málo. Pojďte se podívat na naše nové video na našem youtube kanálu.

S jedním kamarádem v Indii si vyměňujeme fotky, co u nás a u nich zrovna kvete nebo plodí. Protože jsou nesrovnatelně blíže rovníku než my, raději se vždycky zeptám, jaká je u nich sezóna, jestli teď mají také zimu. Asi si můj dotaz vyložil jako mizernou geograficko-klimatickou znalost a s lehkým despektem mě ujistil, že mají také zimu a fakt, že včera bylo 30 °C, na tom nic nemění. No přiznám se, zmátl mě, protože jeho fotky byly z pláže, kde byl s kamarády v plavkách. No, na plavky to u nás není a nejen venku. Můžu bušit na dveře plaveckého stadionu, jak chci, ale nikdo mi otevřít nepřijde. A ve vaně neudělám ani tempo. Ach jo. Budu to zřejmě muset nechat … plavat.

Je pravda, že na fotkách z Indie nebylo tentokrát nic rozkvetlého. I když je tam všechno zelené a sluníčko svítí, rostliny jsou v klidové fázi i tam (krom letniček). Tady těsně po Vánocích napadl sníh, ze kterého se vlivem téměř celodenního sluníčka nadělala ledová zrcátka, tak jsem mu chtěl pro kontrast vyfotit aspoň to. A jak tak hledám pěkný záběr, všiml jsem si něčeho, co se stalo úlovkem dne. Bez ohledu na prosincové ochlazení pokračují v květu podzimní a zimní kamélie. Tak jsem udělal fotku květu i s kouskem ledu. Jen na mobil, takže nic moc, ale měla úspěch. Kdo by to byl řekl, že kvetením v prosinci trumfneme i indickou riviéru v Goa! 😊

Samozřejmě že přeháním. Na celém keříku byly 3 květy, ale není to fajn je v tuhle roční dobu vidět? A protože zjišťuji, že máte kamélie rádi jako já, moje novoroční přání bude letos kaméliově rozkvetlé. Ať vám jde všechno od ruky a máte se rádi, šťastný nový rok!