Fotky

Zajímalo by mě, jestli se duch Vánoc proměňuje z roku na rok, nebo zda je to námi: stárneme, nabíráme zkušenosti, snad i rozum a na opakující se věci získáváme jiný pohled. Letos jsem si ten pohled vážně užil. Vydav se do několika obchodů za drobnými nákupy, zaujalo mě chování zákazníků. Čekal jsem přeplněná parkoviště a davy nakupující mraky blbostí, jen aby byly svátky jako z reklamy. Ono ne. Mraky blbostí dál leží na pultech nedotčené a v nákupních košících evidentně končí jen věci užitečné nebo něco pro radost. Ať už za to může současná mediální tlačenka nebo útok na naše peněženky z titulu energetické krize, něco je jinak. A nejenom v obchodech.

Šel jsem si na Štědrý den zaběhat, protože teď na to mám čas a venku bylo tak hezky. V městském parku bylo hodně lidí na procházce, sami, s partnerem, s rodinou, s pejsky v oblečcích – u nich nikdy nevím, kdo venčí koho. Na jednom plácku si to parta dětí rozdávala ve florbalu, evidentně plánovaný zápas (není to jednoduše boží naplánovat si na Štědrý den přátelák?), v kynologickém klubu spousta pejskařů se svými miláčky a potkal jsem i několik otevřených stánků s jejich miláčky – klienty srkajícími slaďoučký punč. Prostě bylo fajn, že tihle nebyli nalepení na obrazovce celý den a také bylo fajn si všímat, že s rodiči se byli projít i jejich pubertou postižení potomci a nevypadali u toho jako rukojmí. Dokonce si … vážně nekecám … povídali!

Hned mám lepší náladu. Protože Vánoce jsou náročný svátek, nebudeme si nic nalhávat. Umění kopírovat vyleštěné úsměvy šťastných rodinek z reklam na zubní pastu nebo životní pojištění zvládá málokdo a často se to na Štědrý den semele. Ve vztazích propuknou emoce, které do té doby jen bublaly pod pokličkou a na lidi, kteří žijí sami, dotírá smutek ze samoty, která je ale stejně falešná jako reklamní spoty, které nás nutí si myslet, že bez velké rodiny u štědrovečerního stolu je jedinec politováníhodný odvrženec, o němž si zasloužíme natočit nějakou pohádku. Nebo aspoň reklamu, jak se ho všichni ujmeme a on bude zachráněný.

Přitom všechno by bylo daleko lepší, kdybychom dokázali pochopit, že toto období je velkou výzvou pro naše duše. Bez ohledu na fakt, že se k němu přilepil křesťanský zvyk zvaný Vánoce. Příroda přechází do své uzavírací fáze zimního spánku a neočekává, že s ní budeme komunikovat nebo od ní něco chtít. Teď má svou chvilku a musíme jí to dopřát. Stejně tak to musíme dopřát i sobě – měli bychom se více věnovat našemu nitru a pokusit se vrátit do bodu jedna pouze jako pozorovatelé a nic od sebe neočekávat. Jako restart. Abychom zjistili, jaké dary máme sami v sobě, znovu si je uvědomili a měli z nich radost. A naučili se je využívat, až se znovu otevřeme okolnímu světu ve chvíli, kdy nám k tomu příroda dá signál. Právě těmito dary nejlépe obdarujeme své bližní a všechny v našem bezprostředním okolí.

Jak na to? Každému pomáhá něco jiného. Já mám jógu, ale cest je mnoho a já vám v tento svátek přeju, abyste si tu svou našli a našli i sebe. Protože naše pravá já jsou daleko lepší než ta, která se teď projevují. Možná vás pak taky napadne nějaký starý zvyk změnit. Třeba nahradit živý stromeček živou kyticí 😊 Nebo jen být vlídnější a laskavější ke všem včetně sebe. To stačí.

Teď je takové neběžné období, komu by se také chtělo vystrkovat bliznu do chladných až mrazivých dnů roku a přeci se těch květů najde dost. Není jich přehršel, ani zahrada díky nim nevypadá jako dovolená na Havaji, ale jsou pěkné a udělají radost. Někdy nás tak překvapí, že máme chuť vzít šálu a jít jim zachumlat krky, ale je nezkosil mráz z předpovědi počasí. Není třeba. Všechny z nich moc dobře ví, kdy mají vykvést a kdy je to pro ně bezpečné. My pak máme jen jedinou starost: kochat se.

Minule jsme si představili kamélie, které rozsvítí poslední bezmrazé dny podzimu a dnes mám pro vás čemeřice. Nejsou v našich českých a slovenských zahrádkách novinkou, naše babičky je sem tam pěstovaly stejně jako poněkud exotické juky a díky našim zahradnickým předkům občas narazíte na naprosto nečekaný, překrásný a obrovský trs už letité čemeřice ve staré zahrádce u venkovské chalupy. Jsou to stálezelené trvalky, jejichž květy v mnoha barvách od bílé, přes světle zelené až zelenožluté, růžové, karmínové, vínové až do téměř černé mohou být jednoduché či poloplné.

Kdysi byl výběr druhů a odrůd omezený, ale dnes je čemeřic už takové množství, že by mi k jejich spočítání nestačily prsty všech zahradníků, co znám. Nejenže se šlechtí a selektují nové odrůdy, vzájemně se mezi sebou kříží i samostatné druhy a vznikají skvostné a odolné kultivary, které nabídnou to nejlepší od každého rodiče. Nejplodnějšími evropskými šlechtiteli, jejichž výtvory prodáváme i my, jsou Josef Heuger z Německa (www.helleborus.de) a Ellen Akerboom z Nizozemí (www.double-ellen.nl). Jejich kolekce jsou překrásné a unikátní. Mnohé z nich mají krom neotřelých barevných kombinací květů i spolehlivě neopadavé listy, které hlavně v zimě zůstávají silné a pěkné. To u mnoha starších odrůd nebylo pravidlem.

Kamélie jsou stálezelené keře s krásnými, temně zelenými, lesklými listy, které se původně v Japonsku přednostně pěstovaly pro užitek – z listů některých druhů se dělal čaj (camellia sinensis – pravý čajovník a camellia sasanqua) a z jiných se vyráběl olej pro všestranné využití (camellia oleifera a camellia sasanqua). Všímáte si, že c. sasanqua je zastoupená v obou případech? A to jsem ještě nezmínil to nejdůležitější – jsou to překrásně kvetoucí keře, které v případě kamélie sasanky kvetou na podzim, kdežto c. japonica a její hybridy kvetou od konce zimy do poloviny jara.

Kamélie svým původem zasahují do subtropického a tropického podnebí Asie, odkud se dokázaly rozšířit i do mírnějších pásů klimaticky chladnějších podnebí. Do Evropy se dostaly až začátkem 18. století a díky holandským obchodníkům se staly luxusním zbožím pro zámecké zahrady a panská sídla, která si je mohla dovolit jak vzhledem k ceně, tak i lokalitě – původní druhy totiž nesnášely teploty pod -15 °C. Nyní najdete ty největší exempláře v zahradách Velké Británie, Španělska, jižní Francie, Itálie i Nizozemí.

Víte, čemu se říká ironie? Že pozitivní změnu pro nás – chladnější oblasti – znamenala až krutost přírody v USA, kde v letech 1976 až 1978 zahynulo na tisíce letitých exemplářů, které nedokázaly ustát náhlé a opakované poklesy teplot pod -20 °C. Při podobných situacích se ale vždycky našel někdo, kdo v té tragédii viděl řízení osudu, který nám ukázal druhy, jež to vydržely a posloužily jako výchozí materiál pro další křížení s cílem získání nových a odolnějších odrůd. Těmi nejznámějšími průkopníky byli dr. William Ackerman z Marylandu a dr. Clifford Parks ze Severní Karolíny. Následovali i další a nyní již máme bohatou paletu mrazuvzdorných kamélií jak pro jarní tak i pro podzimní kvetení, které je právě naším dnešním tématem.

Tak jste se opět dočkali - listopadové slevy jsou spuštěny. Během tohoto měsíce máte možnost nejvyšší slevy a to 20% na všechny rostliny skladem - tedy vyjma těch, které dorazí až na jaře, nebo rostlin na objednávku od pěstitele. Slevu lze uplatnit při osobním nákupu nebo online. Zboží musí být uhrazeno do 3 dnů od objednávky (kartou online, převodem, na místě). Zakoupené zboží se musí nejpozději do týdne od nákupu odebrat, nejpozději však do 30.listopadu. Slevu nelze uplatnit na dárkové poukazy. To bude možné až od prosince. Více na naší stránce slev.

Naše babičky jim říkaly zelíčko. Tahle od jara do léta nepříliš nápadná trvalka s dužnatými listy je má při jejich rašení zjara stočené do malých hlávek přesně jako miniaturní zelíčka nebo kapustičky. Na první pohled vypadají tak zdravě a hlavně nebojácně, protože své miniaturní růžičky, zárodky nových listů tvoří již od podzimu a snadno je uvidíte, když rostlině po odkvětu odřežete stonky kousek nad zemí. Nebojí se chladu, mrazu, větru, prostě ničeho a už v březnu začnou nalévat vodu do listů a rostou přímo před očima.

Donedávna se rostlina jmenovala latinsky Sedum telephium, ale botanici se dohodli, že díky lepší přehlednosti a náležitosti ke zvláštnímu druhu tyto stonkové, tj. nepůdopokryvné druhy přejmenují na Hylotelephium. Sice chápu, že v době překotného zájmu o mládnutí pleti díky kyselině hyaluronové jsme se naučili vyslovovat i takhle krkolomné slovo, k čemuž nám dopomohlo hláskování Evy Longorie (provedla to tak pečlivě, že z ní udělali mem). Nějak mám ale pocit, že my Češi radši zůstaneme u zelíčka, co říkáte? 😊

Jednou z nejčastějších a nejoblíbenějších odrůd, na kterou díky své spolehlivosti a bezproblémovosti narazíte v mnoha zahradách i ve veřejné zeleni, je Herbstfreude - ‚Podzimní potěšení‘.

Jsem nadšený, hned řeknu proč. A jak se máte vy? Oteplilo se a zahrady se odívají do množství barev a ukazují své podzimní květy. Já si v tomto období nejvíce užívám vůní. Přesně tak – je tu voňavý podzim květů neobvyklých, na které si už většina z našich stálých příznivců již zvykla, ale pro mnoho z vás, nových, jsou ještě nevídané a neviděné. A hlavně neočmuchané!

No a to je důvod, proč jsem tak nadšený. Dnešní první voňavka je tedy vonokvětka libovonná, v angličtině nazývaná sladká oliva, která je definovaná jako stálezelený keř pro zóny 8 a vyšší, tj. že nevydrží méně než -12 °C. Asi bude někde omyl, protože pár let už jí mám a vydržela -17°C. I tak je stále ve zkušební zahradě ve fázi testování, ale představte si, že by mohla zvládnout všechny naše zimy!

Tahle stálezelená nádhera se celým jménem jmenuje osmanthus fragrans var. auranticus, má neopadavé listy s hladkými okraji (bez ostnů) a na podzim kvete záplavou sytě oranžových květů, které sytě a sladce voní po pomerančích a mandarinkách. Něco skvostného.

Už jste slyšeli tu skvělou novinu? Za to, že jsme byli hodní a nedefenestrovali naše vládní činitele za nehorázná zdražení energií, nám po zářijovém chladu posílají trošku tepla ve formě babího léta. Co trošku, skoro hafo! Vždyť do konce příštího týdne mají teploty vyletět až na 20°! Těšíte se? Já jo, už mě ta zima nebavila.

A protože zahrady jsou kypré, vlahé a lačné, je kam sázet. Tak tu máme zase nálož krásného nového zboží, jen se srdce usmívá. Tak si přijďte udělat radost a něco vyberte na zpestření naší krásné zemičky :-) Co říkáte na ty vřesy?

novinkový sadec EHOPHORIA RUBY

Se začátkem září, ač to není astronomicky korektní, přichází do zahrad(nictví) podzimní sezóna. I poslední měsíce vegetačního neklidu v roce dokážou být nádherné a plné barev. Tady je malá ochutnávku, pro víc musíte přijet osobně :-)

Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak bychom vnímali svět, kdybychom nežili na povrchu této planety s takovým množstvím světla? A že krása (a paradoxně i ohyzdnost) našeho okolí je dána množstvím světla dopadajícího na objekty naší pozornosti? No jistě, víme to všichni, fyzika základní školy. Ale vážně – uvědomili jste si někdy, že jenom slunci a jeho svitu jsme vděční za zviditelnění nádhery, která nás v našich zahradách obklopuje?

Dneska toho slunce moc nebylo, ale bylo zajímavé, klidné světlo a nám tu kvetou růže ostošest, tak jsem se vydal některé z nich zvěčnit. Dívat se jim zblízka do jejich voňavých středů, z legrace se pokusit spočítat okvětní plátky a vnímat tu širokou paletu barev. Vezměte si třeba jen malý výsek – od růžové až po purpurovou, tolik odstínů neměly ani čínské pastelky, po kterých jsem toužil jako dítě. Barvy, tvary, vůně. Chápu, proč mnoho odrůd nese pojmenování spojené s poezií. Protože v růžích je poetika. Chcete-li, pojďte se podívat se mnou a najděte ji 😊

Kniphofia alias mnohokvět

Jerlín. Kdybych byl pozérský minimalista, vystačil bych si jen s tímhle jedním slovem. Dal bych tak najevo, že vše, co se toho stromu týká, je obsaženo v jeho jméně a dalších slov netřeba. Jenže já minimalista nejsem a pozér snad také ne a navíc moc rád s vámi sdílím svoje estetické vjemy a jerlín japonský mi dává tolik pocitů, že mám chuť o něm napsat román.

Tenhle strom mě zaujal už jako mladíka, který se kdysi toulal ulicemi našeho hlavního města a objevoval jeho krásy – skvosty architektury i skvosty přírody. Před mnoha lety musela mít Praha velmi moudrého architekta, který do jeho prostornějších ulic navrhl tento strom, o němž se ještě donedávna mluvilo jako o choulostivém. Chápu: Praha je teplá kotlina a vedle jižní Moravy asi nejteplejší lokalita celé republiky, mohl si to tudíž dovolit i přes varovně zdvižené prsty. Ukazováky dolů, milí škarohlídi, jerlín je už pěkných pár desetiletí na mnoha dalších místech naší zemičky a prosperuje skvěle.

Jerlín japonský je statný a vysoký strom s atraktivní korunou, která díky lichozpeřeným listům podobným akátu vypadá vzdušně a nadýchaně. Přibližně v polovině léta – krátce po svitelech – vykvétá obřími latami složenými z drobných, smetanově bílých až jemně nažloutlých květů, jež skýtají dobrou včelí pastvu. Na místech, kde včely jsou, zní jerlíny v době květu jako tlumené turbíny, protože celý strom doslova hučí, jak je plný pilných okřídlených dělnic. Ta květenství jsou nádherná a stromu dodávají exotický charakter. Ani nevím, čím mě tak přitahuje, ale v době květu jsem schopný u stromu stát a jen na něj civět v němém úžasu. Zkuste to také, ale dejte bacha, ať vás něco nezajede, jerlíny jsou často kolem frekventovaných silnic a ani za mák jim nevadí znečištěné městské ovzduší. No není to kabrňák?

Montbrécie jsou velmi krásné hlízovité trvalky poněkud exotického vzhledu, o kterých se ještě často a naštěstí mylně tvrdí, že jsou pro nás příliš choulostivé. Dokonce je mnoho zahradníků na zimu vyndává jako například mečíky. Není to pravda, nadšeně potvrzujeme, že i přes svůj původ z jihovýchodu Afriky je lze pěstovat bez jakékoli práce a námahy v našich podmínkách a jsou perfektně mrazuvzdorné do minimálně -27 °C. Už existuje neuvěřitelných 300 odrůd, které různě kombinují žlutou, červenou a oranžovou barvu a jejich počet stále narůstá.

Jestli vás tato pestrobarevná kráska zaujala, prohlédněte si naši nabídku montbrécií, nebo se rovnou podívejte na naše loňské video, které jsme k nim natočili.

Tato odrůda je asi nejranější ze všech a díky ohnivě rudé barvě dostala název Lucifer.

Letošní novinkou v sérii třapatek SunSeekers® je tato překrásná odrůda Tequila Sunrise. Jejich šlechtěním se zabývá firma Innoflora BV z Holandska a všechny se pyšní zdravím, plností trsu a bohatým kvetením v sytých barvách, jež neblednou. První část série, jejichž patentová jména začínají na Apecss-, obsahuje odrůdy s jednoduchými květy výrazných tmavých barev. Naproti tomu druhá část se jmény Ipecss- znamená úplně nový směr s odrůdami, které díky svým nádherným, většinou poloplným květům na první pohled vypadají naprosto unikátně, spíše jako gerbery křížené s jiřinami než jako pravé třapatky. Cestu ke slávě započaly roku 2018, kdy první odrůda Sunseekers Salmon získala zlatou medaili od KVBC na nizozemské výstavě novinek Plantarium.

hortenzie velkolistá Leuchtfeuer drze umístěná téměř na plném slunci pouze s ochranou proti polednímu žáru a s notorickou zálivkou to zvládá

okrasný česnek Millenium

Kvetoucí katalpy a chitalpy patří k mým nejoblíbenějším kvetoucím stromům. Kvetou v létě, nabídnou bohaté kvetení a atraktivní, až lehce exotické květy. Jsou krásné i neobvyklými listy a koruny nabídnou příjemný, nepříliš tmavý stín.

Krásnoočko Zagreb svítí jako sluníčko a vydrží všechno. Naprosto všechno. Slibuju.

Nejsou ty čechravy skvostné? Jak zapršelo, pořádně se napily a pomalu jedna odrůda po druhé odhalují svou krásu.

Portugalské vavříny už od nás zná většina z vás. Méně už je známý fakt, že kvetou podobně jako bobkovišně. O více jak měsíc později a květenství jsou jemnější. A když vám vykvete stromková forma, je to nádhera, co říkáte?

Od čeho tu ty krásné koruny v zahradách máme, no ne? A že je na co se koukat. Třeba na záplavu purpurových zrcátek (nově rašících listů) této katalpy Purpurea.

Vydali jsme se do severního Německa do věhlasné rododendronové školky k panu Hachmannovi, odkud již mnoho let nakupujeme ty nejkrásnější a nejnovější kousky pro naše zahradnictví a pro vás. Věřte mi, že jsme byli jak v Jiříkově vidění, vybili jsme 4 baterie ve foťácích a jednu v kameře. Nakonec to nejtěžší bylo vybrat ty nejlepší záběry, tak se na to koukněte. Fotky si nechám na nějaké deštivé odpoledne :-) Ale kdybyste si chtěli udělat někdy sami výlet, rádi vás tam přivítají.

Květen je čas pro množství dřevin, jejichž květenstvím je hrozen. A samozřejmě všichni známe hlavně vistárie. Tak se na ně pojďte mrknout.

Nejsou všechny stejné a stromové formy jsou ještě parádnější. Toto je Ikoyama-fuji.

„Mami?“
„Ano, zlatíčko moje nejdražší?“
„Paní učitelka nám dneska oznámkovala sloh a řekla mi, že přeháním.“
„Ty můj kloučku úžasnej, jak na to prosím tě přišla? Kde bys to asi pochytil? Netrap se tím, hlavičko moje nejchytřejší.“

Nebojte, to není o mně. Ale skrytý záměr v tom je – já NEPŘEHÁNÍM! Když řeknu, že je něco úžasné a nejskvělejší, tak prostě je. A teď je nejúžasnější mexický pomerančovník alias choísye. Znáte ji? Že ne? No koukněte na ní, není skvostná?

Tenhle stálezelený keříček je výsledkem křížení středozemního a arizonského druhu a výsledkem je překvapivě nesmírně mrazuvzdorná rostlina, nyní již v mnoha odrůdách, která kvete téměř celý květen bílými květy, jež vypadají skoro totožně jako květ pomerančovníků a stejně sladce a silně voní. Tenhle víkend jsem chodil zahradou a protože jich mám několik, v každém koutě jinou, byl jsem jejich vůní naprosto omámený.

Hana Hegerová zpívá ‚Mám vanu plnou fialek‘ a já chodím zahradou se slovy ‚mám trávník plný pampelišek…‘. Přiznávám, Bofix u mě nenajdete, tak se nemůžu divit, že mi v trávě roste leccos. Ale co, jakmile se to poseká, bude pažit zase zelený a co si budeme povídat – hlavně že je jaro a pampelišky k jaru patří, no ne?

A teď malá vsuvka pro ostatní milovníky greenu – všimli jste si, jak se pampeliška dokázala přizpůsobit vašemu trávníku? Jako kdyby věděla, že ji za týden zase posečete, a tak u vás neroste do svých tradičních 20-30 cm, ale udělá stoneček sotva pár cenťáků a šup, už je tu květ. To je mazanost na druhou, panečku, takhle vypadá evoluce! Hlavně se rozmnožit.

A protože máme prvního máje a máj je přeci lásky čas, v noci pod otevřenými okny slyším, jak se venku snaží množit kočkovité šelmy a vydávají u toho zvuky, jako když někdo dítěti bere mobil. Zvuk je to strašný a já si říkám, co je horší: poslouchat příšerné kvílení chtivých koček nebo toho italského páru onehdy ve vedlejším hotelovém pokoji při jedné z mých cest do Toskánka? Byli k nezastavení! A díky NÍ, která zněla jako zkušená herečka pornofilmů, snad ještě hlučnější. Korunu tomu dal recepční, kterého jsem ráno požádal o výměnu pokoje a citlivě se mu snažil vysvětlit důvod. Něco naťukal do kompjůtru a pak zvedl obočí se slovy ‚aha, to bych od TOHOTO pána nečekal‘ … No, hlavně že zahrada už se konečně začíná zelenat (a je u toho zticha) a ukazují se i jiné barvy, tak na ně pojďte kouknout.

Toto je Kiku-shidare-zakura. Prostě sakura.

Pro kontinentální klima jsou teplotní skoky typické a našinec je na ně uvyklý. Nebo by měl být. Ale líbit se nám to nemusí, že? V pondělí v žabkách a v sobotu v kulichu není zrovna ideální plán týdenního odívání. Na druhou stranu hledě na kalendář je možné, že nás ten nahoře chtěl na apríla trošku pozlobit. K tomu snad jen suše podotknu, že se mu to povedlo.

Nebo že by v tom byla nějaká … politika?? Úplně mě mrazí, nejen když vytáhnu palec ze dveří, ale i při vzpomínce na Nikolu Teslu a jeho prototyp vynálezu, kterým údajně uměl ovládat počasí a dle konspiračních teorií byl stroj tak mocný, se jej rozhodli zmocnit mocní a Teslovi pomohli opustit tento svět.

Vždycky si ve spojení s tímto tématem vybavím úžasnou Kate Bush a její skladbu Cloudbusting, která se sice inspirovala jiným člověkem z knihy Petera Reicha, ale jednalo se o podobný princip: přivolání deště, tedy ovládání počasí, o což se Tesla rovněž snažil. I ruští mocnáři kdysi prohlašovali, že získají nadvládu nad podnebím. Krátce po Sametové revoluci a postupném pádu totalit v ostatních východních zemích se z legrace říkalo, že „poručíme větru dešti platí už jen v Bukurešti“, protože Rumunsko s demokracií nějak zaostávalo.

Takže není divu, že v dnešní divoké době mají lidé tendenci uvěřit lecčemu. Nenechte se mýlit. Kdo jste na světě už nějaký ten pátek, dobře víte, že dubnové střídání tepla a chladu k nám prostě patří jako k zebrám pruhy a nám zbývá jen nosit rezervní palčáky.

Naši milí, vítejte na startu nové zahradnické sezóny. Máme prvního března, ráno mrzne, jako když praští a nedaleko nás se dějou věci, že byste určitě taky nejradši někoho praštili. Já vím, žijeme v náročných časech. Sotva skončila jedna blbost, je tu další a snaží se, seč může, o naši pozornost a hlavně – o náš soud. To je zlo. Zlo je nejzákeřnější ve svých převlecích, které jsou v poslední době čím dál důmyslnější. Ještě nedávno se tvářilo jako ochrana lidského zdraví a dnes se převléká za spravedlnost a útočí na naše smysly, aby v nás probudilo emoce nenávisti. Lidská nátura je zranitelná hlavně po emoční stránce a když se dobře načne, zlo vleze dovnitř, aniž by bylo zpozorováno a pak zíráte, co to vaši dobří přátelé říkají a kde se v nich ta štvavost vzala.

Jakmile dostanete výzvu, vždycky je dobré si ji nechat v sobě v klidu ustát a nechtít ji vyřešit hned. Dovolit našemu nejniternějšímu hlasu, aby se ozval a řekl, co k tomu má a rozhodl, jak se k tomu postaví. Protože se zlem se nedá zápasit jeho zbraněmi. Moc dobře vím, že to není jednoduché, věřte mi – i já mám účet ve Sberbank.

Během válečných nepokojů, už si nepamatuji, kde se tenkrát bojovalo, pozvala jedna velká rozhlasová stanice na rozhovor Matku Terezu, aby pozdravila lid a dodala jim trochu naděje. A moderátor byl její osobou tak unesen, že mu to na konci nedalo a pozval jí, aby se zúčastnila plánovaného pochodu proti válce. Ona poděkovala za nabídku a odmítla, aby vzápětí dodala, že až budou organizovat pochod za mír, že bude mezi prvními. Protože čím víc bude těch, kdo budou věřit v mír, o to rychleji tu bude. A to není pozůstatek hippie filozofie, to je fakt.

A aby nám to smýšlení radostnějším směrem šlo lépe, dnes mám pro vás trochu barev začínající sezóny, které působí jako balzám na duši a dávají víru, že zanedlouho všechno napučí a vykvete a začne opravdové jaro. Přiznám se, že jsem tam schoval i pár fotek podzimních, schválně, jestli je odhalíte 😊

Každý rok vydává americká firma Pantone® z New Jersey barvu roku. Pantone® je celosvětově uznávaný systém barev od nejvýznamnější společnosti specializující se na barvy a barevníky, podle jejichž kódů se připravuje barevnost snad všech normovaných produktů. Jejich odborníci sledují trendy a s ohledem na význam barev pečlivě míchají nové tóny, aby dokázali okouzlit novým odstínem, jež bude odpovídat náladě roku skončeného a zároveň motivovat pro rok nadcházející.

Většina by asi řekla, že základní barevná paleta, která se aktuálně dělí do 16 barev, je dostatečná a obsáhne i barvy, jež mnozí nechápou za důležité nebo možná až rozeznatelné. Kupříkladu jako když chcete některým mužům vykládat o meruňkové, broskvové, lososové apod. Koneckonců barevné spektrum dané lomem světla na Zemi je jednou dané a nic nás nemůže překvapit. Jenže právě ty nuance v přechodech mezi základními barvami jsou tím polem, kde se laboruje a objevují se nové a někdy naprosto fantastické odstíny.

Popravdě přiznávám, že letošní barva mě dostala. Barva pro rok 2022 je tak krásná, že jí tu chci věnovat prostor. Jmenuje se Very Peri, má číslo 17-3938 a je to hebký odstín fialové barvy s teplým podtónem červené. A protože vyhlášená barva roku udává módní trend pro mnoho odvětví, nebuďme překvapení, když nás letos budou pěstitelé zásobovat rostlinami s mnoha květy právě v této barvě a jí podobné. Co říkáte, nepodíváme se na pár tipů, ještě než ta sezóna začne? Tady jsou 😊.

Vážení a milí,

Výsledky lednového kvízu jsou tady. Jsme moc rádi, že se vás zúčastnilo tolik a doufáme, že jste se pobavili. Oceňuji všechny odvážlivce z prvního kola, které by bylo těžké i pro mě nemít ty stromy na zahradě 😊 Ale jednoho vítěze máme, což je výborná zpráva. Na druhou stranu mě překvapilo, jak málo z vás se zúčastnilo toho nejlehčího kola. Ve druhém vás bylo nejvíc. Zde jsou správné odpovědi:

01 pinus sylvestris
02 Betula pendula 'Laciniata'
03 Catalpa x erubescens 'Purpurea'
04 Pterocarya fraxinifolia
05 Heptacodium miconioides
06 Prunus serrulata
07 Cedrus libani
08 Liriodendron tulipifera
09 Metasequoia glyptostroboides
10 Carpinus betulus 'Pyramidalis' ('Fastigiata')
11 Quercus frainetto
12 Prunus lusitanica
13 Pinus nigra ssp. nigra
14 Populus deltoides 'Purple Tower'
15 Larix kaempferi 'Diana'
16 Cryptomeria japonica 'Cristata'
17 Quercus ilex
18 Liquidambar styraciflua
19 Campsis radicans
20 Gleditsia triacanthos

A zde jsou výherci:

I.kolo
- Hana Kopecká – 6 správných rodových jmen – poukaz na 5000 Kč

II.kolo
- Šárka Jeřábková – 19 správných rodových i druhových jmen – poukaz na 3000 Kč
- Jana Valentová – 17 správných rodových i druhových jmen – poukaz na 3000 Kč
- Martina Trejtnarová – 15 správných rodových i druhových jmen – poukaz na 3000 Kč

III.kolo
- Blanka Wichtová – 20 správných rodových i druhových jmen – poukaz na 1000 Kč
- Hana Vaňková – 20 správných rodových i druhových jmen – poukaz na 1000 Kč

Gratulujeme a těšíme se, že si to s námi příště opět rozdáte!

Podle došlých odpovědí ze druhého kola naší lednové soutěže bylo evidentní, že bylo výrazně jednodušší, když jste dostali možnost prohlédnout si i listy či květy. Druhá nápověda pro třetí kolo je již natolik výmluvná, že teď by to mohl zvládnout skoro každý, co myslíte? 😊😊😊 Tady jsou všechny vyfocené dřeviny abecedně a na vás už je jenom je správně přiřadit k číslům fotek, jako ve školce ...

Betula pendula 'Laciniata'
Campsis radicans
Carpinus betulus 'Pyramidalis' ('Fastigiata')
Catalpa x erubescens 'Purpurea'
Cedrus libani
Cryptomeria japonica 'Cristata'
Gleditsia triacanthos
Heptacodium miconioides
Larix kaempferi 'Diana'
Liquidambar styraciflua
Liriodendron tulipifera
Metasequoia glyptostroboides
Pinus nigra ssp. nigra
pinus sylvestris
Populus deltoides 'Purple Tower'
Prunus lusitanica
Prunus serrulata
Pterocarya fraxinifolia
Quercus frainetto
Quercus ilex

Pánové a dámy, smekám před všemi, kdo jste to riskli a poslali své odpovědi do včerejška během nejnáročnějšího kola. Soutěž stále probíhá, takže ještě nemohu sdílet detaily, jak jste si vedli, ale s vědomím toho, jak to bylo těžké, klobouk dolů. Ale přeci jenom řeknu dvě věci - poslední fotku 20 jste uhodli všichni, ta byla naprosto výmluvná, ale na druhou stranu borovice vás potrápily :-) Nevadí. Je tu druhé kolo, kde máte přiloženy detaily listů nebo květů a můžete to zkusit znovu, teď už je to výrazně lehčí, co říkáte? 😊

Jak trávíte leden? Noci a dopoledne jsou sice lehce mrazivé, ale do oběda bývá veškerá námraza pryč a když svítí sluníčko, byla by škoda nejít do zahrady byť třeba jen na chvilku. A máte-li těch chvilek víc a k tomu ještě chuť něco dělat, jsme tu s dalším dílem o zimním stříhání a nestříhání :-)

Srdečně vás zdravím v novém roce a přeji nám všem dobrý rok 2022. Co že to mám v ruce? No zmrzku přeci, vždyť je teplo, no ne? :-) A proč objímám ten sloup? Trénuju. Hned povím na co.

Po novoročním víkendu jsem totiž chodil po prosluněné lednové zahradě a nemohl se nabažit těch struktur a místy i barev, které nabízely kmeny stromů. Připadal jsem si jako ti objímači stromů a naprosto je chápu, protože ono na tom opravdu něco je dotknout se statného kmene stromu a cítit jeho energii, jak mu pod kůrou protéká nahoru a dolů to záhadné předivo života. Některé stromy jsou tu se mnou už téměř 20 let, jiné jsou mladší, ale všechny do jednoho jsou nádherné. Když jsem se dosyta vynadíval a vyobjímal, došel jsem si pro foťák, neb jsem dostal nápad.

Co takhle probudit ze zimního spánku zelené mozkové závity vašich možná odpočívajících zahradnických buněk s novým kvízem? Tentokrát to bude poznávačka kmenů. Takže asi žádná brnkačka, ale co já vím, třeba mnoho z vás už jste zkušeňáci, co se nebojí vlka nic!

Ejhle pravidla:

1. Vystavíme zde 20 fotek kmenů stromů s čísly a vaším úkolem bude poznat danou dřevinu a opatřit jí správným jménem latinsky. Poznámka – stromy jsou v různém věku a síle kmene, proto byly pro zobrazení detailu kmene různě přiblíženy či zvětšeny.

2. Soutěž začíná 9. ledna 2022.

3. První kolo bude ukončeno 20.ledna 2022 o půlnoci.

4. Komu z vás se podaří v prvním kole správně určit alespoň 10 stromů rodovým i druhovým jménem, dostává se do slosování o 1 poukaz na 10.000 Kč na nákup v našich zahradnictvích.

5. Komu z vás se podaří správně určit alespoň 5 stromů rodovým jménem, dostává se do užšího výběru, kde cenou jsou poukázky na 5.000 Kč a získají je 3 z vás s nejvyšším počtem správných odpovědí. Nevztahuje se na výherce poukazu na 10.000 Kč.

6. Ale nevěste hlavu, druhé kolo bude jednodušší, neboť vám 21.ledna 2022 zveřejníme první nápovědu. K fotkám vložíme i detail listů nebo květů.

7. To už by mělo být výrazně snazší, proto požadujeme minimálně 10 správných odpovědí a 3 s nejlepším skóre dostanou poukázku na 3.000 Kč. Když bude plichta, budeme losovat.

8. Třetí kolo bude nejjednodušší: odhalíme jména všech stro
mů a vaším úkolem bude přiřadit jména k číslům fotek. Stane se tak 26.ledna 2022.

9. Pro zařazení do užšího výběru o ceny požadujeme minimálně 10 správných odpovědí a 3 s nejlepším skóre dostanou poukázku na 1.000 Kč. Když bude plichta, budeme losovat.

10. Soutěž končí o půlnoci 31.ledna 2022 a 1.února 2022 vyhlásíme vítěze.

11. Soutěže se nemohou účastnit zaměstnanci SAFRO s.r.o. a jejich rodinní příslušníci.

12. Odpovědi zasílejte výhradně e-mailem na adresu zahrada(zavináč)safro.cz.

Tak co, zkusíte to? Pokud ano, držím palce a přeji úspěch. A ti ostatní se mohou alespoň pokochat krásou obnažených kmenů.

Hodně štěstí! 😊